Osvícený „upír“ Ulrich

Jan Zajíc se upálil na protest proti sovětské okupaci a normalizaci před pětapadesáti lety 25. února 1969. Obvykle se označuje jako živá pochodeň číslo dvě, ale lidí, kteří se upálili na protest proti totalitnímu režimu a sovětizaci bylo více, a nejen v Československu. V podcastu Historie o tom hovoří historik a ředitel Muzea paměti dvacátého století Petr Blažek.

Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru Novinky.cz

Jedním z klíčových úkolů české armády je zapojení se do mezinárodních misí. O působení v Afghánistánu, Iráku, Kosovu nebo střežení nebe nad pobaltskými zeměmi se obecně ví. Těch misí však byla stovka a přibližuje je kniha Leoše Krejči Zahraniční operace Armády České republiky v obrazech, ve které je přes 787 fotek. Její autor, pracující se Vojenském historickém ústavu, byl hostem podcastu Historie. 

Komunistický režim se v Československu snažil všemi svými silami vymazat vzpomínky na Jana Palacha, ale bylo to marné. Dvacet let poté, co se Jan Palach zapálil na Václavském náměstí, začaly vůbec největší demonstrace. Trvaly týden a zadrženo při nich bylo přes 1400 lidí. Vzpomínají na ně účastníci Pavel Hlavatý a Alex Švamberk. Do souvislostí dal protesty historik Petr Blažek.

Českoslovenští vojáci se za druhé světové války účastnili řady významných střetů, patřili mezi hrstku, která za bitvy o Británii odrazila útoky Luftwaffe i mezi tobrucké krysy bránící obležený přístav. Největšího úspěchu však dosáhli před osmdesáti lety při osvobozováni Kyjeva. Československá samostatná brigáda se dostala jako první jednotka nejen do centra Kyjeva, ale při obchvatu přes něj i k břehu Dněpru, takže byli zbylí Němci obklíčeni.

Před sedmdesáti lety 27. července 1953 ukončilo příměří boje v  korejské válce, která si vyžádala na čtyři miliony obětí a hrozila přerůst v  jadernou. Konflikt, jeho pozadí a jeho důsledky i paralely s válkou a Ukrajině probírá v podcastu Alex Švamberk z Novinek s historiky Prokopem Tomkem a Jaroslavem Láníkem z Vojenského historického ústavu. Působení naší polní odsunové nemocnice připomíná deník jedné ze zdravotních sester, práci Dozorčí komise neutrálních států výpovědi několika jejich účastníků.

Přes sedmdesáti lety uskutečnilo komunistické vedení měnovou reformu, jejíž přípravu do poslední chvíle popíralo, ale nakonec ji provedlo a připravilo občany o úspory. I když bylo zdůvodňováno snahou zasáhnout živnostníky a sedláky, zasáhla i důchodce nebo dělní. To vedlo k protestům v průmyslových centrech včetně stávek, připomněl v podcastu Novinek.cz Historie Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu.

„Tady není moc lidí, kteří by něco takového v mezinárodním kontextu dokázali,“ řekl Portel. Film vstupuje do kin půl roku poté, co byl příběh dopadení vukovarského starosty Slavka Dokmanoviče zpracován i jako komiks.

Vzdušné boje v druhé světové válce si většinou spojujeme s našimi piloty působící v Británii. Nad protektorátem se probíhaly až v závěru války, kdy už byl v dosahu amerických bombardérů a stíhaček, které je doprovázely. V roce 1945 přibývalo i mnoho letadel s rudými hvězdami, velmi často amerického původu, ale taky spitfiry. Ve vzduchu burácely turbíny prvních proudových Messerschmittů Me 262, připomněl letecký historik Jiří Rajlich.