Dobro skladem

Každoročně v Česku utone až 200 lidí, téměř polovina z nich jsou plavci, a desetina z utonulých jsou děti. Utonutí dětí je u nás dokonce DRUHOU nejčastější úrazovou příčinou smrti. Vodní záchranná služba (Českého červeného kříže) působí v Česku už od roku 1968 a věnuje se především vodní záchraně, vzdělávání, prevenci i záchranářskému sportu v deseti krajích a na téměř dvou desítkách vodních ploch. To vše dělají její členové zdarma a ve svém volném čase. Organizace sdružuje celkem asi tisíc pět set členů v 37 spolcích po celé České republice.  Vědí toho Češi o chování ve vodě dost? Proč v počtech utonulých dosahujeme stejných čísel jako přímořské státy? A jak správně zachránit tonoucího? Nejen o tom si moderátorka Žaneta Slámová povídala s Šárkou Bráchovou, předsedkyní Vodní záchranné služby v Českých Budějovicích a také s její kolegyní Janou Máškovou, která má na starosti výcvik psů pro vodní záchranu a je zdravotní sestrou a školitelkou první pomoci VZS.

Otevřít okno, držet sklenici vody nebo poslat email. Činnosti, které často děláme bez rozmyslu. Lidem s handicapem s nimi mohou pomáhat technologie. S těmi je už od roku 2016 učí organizace Silou hlasu, která pro tělesně postižené pořádá kurzy. Jak významně hlasové technologie usnadňují lidem s handicapem každodenní život? Do jaké míry jim tyto věci umožňují zvýšit jejich úroveň samostatnosti? Kdo si může takovou chytrou domácnost fungující na hlasové povely dovolit? A co všechno by se do budoucna dalo ještě ovládat hlasem? O tom si moderátorka Petra Květová Pšeničná povídala se zakladatelkou a předsedkyní spolku Silou hlasu Ditou Horochovskou, se zakladatelem a místopředsedou spolku Silou hlasu Lukášem Srbou a s Romanou Fricovou, která se kvůli dětské mozkové obrně neobejde bez celodenní asistence.

Je jediným celorepublikovým spolkem, který zastřešuje dárce v České republice. Více než 26 let se snaží budovat a rozvíjet prostředí pro dárcovství v Česku. A každý rok sleduje data a informace v oblasti dárcovství. Řeč je o organizaci Fórum dárců. Podle nejaktuálnějších dat u nás působí 3 186 nadací a nadačních fond. Kdo jsou tzv. profesionální dárci? Jak se vyvíjí vztah Čechů a Češek k dárcovství? Má stále ještě uplatnění platforma pro darování pomocí DMSek? A co všechno přispívá k rozvoji veřejně prospěšných aktivit? Taková témata probrala moderátorka Petra Květová Pšeničná v podcastu Dobro skladem s ředitelkou organizace Fórum dárců Klárou Šplíchalovoua s ředitelem Nadačního fondu Škoda auto Ladislavem Kučerou.

Ekonews je Nadační fond na podporu nezávislé žurnalistiky. Jeho cílem je podporovat tvorbu nezávislé a také ověřené žurnalistiky týkající se oblasti udržitelnosti a ekologie – a to především stejnojmenného zpravodajského serveru Ekonews.cz. Co vedlo dvě novinářky k založení zpravodajského webu informujícího o ekologických tématech v ekonomických souvislostech? Proč potřebuje žurnalistika věnující se tématům udržitelnosti podporu Nadačního fondu? A jak jsou na tom české firmy – pěstuje se u nás zelený marketing, nebo se spíš tzv. natírá na zeleno? I o tom si moderátorka Žaneta Slámová povídala se zakladatelkami Nadačního fondu Ekonews Veronikou Němcovou, která je zároveň ředitelkou vydavatelství a Martinou Patočkovou, šéfredaktorkou ekonews.cz.

Hostkami nové epizody podcastu Dobro skladem jsou Kateřina Maříková, zakladatelka a ředitelka Centra hiporehabilitace Mirákl a Jindra Landová, maminka jedenáctileté dcery, která má velmi vzácný typ neuromuskulárního onemocnění a která využívá terapie Centra hiporehabilitace Mirák. To pořádá fyzioterapeutické pobyty a podílí se na rozvoji hiporehabilitace jako léčebné metody v Česku a v rámci výzkumu, na kterém spolupracuje s vysokými školami, se zaměřuje i na děti s Downovým syndromem nebo na děti se Spinální muskulární atrofií.  V rozhovoru s moderátorkou Petrou Květovou Pšeničnou si povídaly o nutnosti, probudit v dětech chuť posouvat se dál i o nutnosti léčby, která se zaměřuje na tělo i duši.

“Šestnáct krát vezmete papír do ruky, než sešit vyrobíte” říká ředitelka chráněné dílny Lemniskáta, která se zabývá ruční výrobou z papíru. Shodou okolností zaměstnává právě 16 lidí s různým typem zdravotního znevýhodnění - ať už jde o mentální, psychický, nebo fyzický handicap. Lemniskáta není jen chráněnou dílnou, ale i místem, kde boří předsudky proti znevýhodněným lidem. Je nutné, aby v dnešní vyspělé společnosti vznikaly chráněné dílny? Proč se někteří lidé sami stydí za to, že v chráněné dílně pracují? A co se můžeme od lidí s takzvaně handicapem naučit? I o tom si moderátorka Žaneta Slámová povídala s Vlastou Urbanovou ředitelkou, nestátní neziskové organizace Lemniskáta život bez bariér.

K úrazům páteře můžeme přijít velice snadno jak v zaměstnání, tak i v běžném životě. Nejčastější příčiny takových úrazů jsou pády z výšky, autonehody a podobné tragické události. S návratem do aktivního života pomáhá lidem s poškozením míchy už od roku 1994 Centrum Paraple. Jak se taková nová cesta pro lidi po poranění páteře nachází? Jaké překážky musí lidé upoutaní na vozík překonávat? A co všechno přináší Centrum Paraple svým klientkám a klientům, ale také celé společnosti? O tom v nové epizodě podcastu Dobro skladem mluvila Petra Květová Pšeničná s Davidem Lukešem ředitelem centra Paraple a Marcelem Syrůčkem, klientem centra, který se v epizodě podělí o svou osobní zkušenost.

Jak moc důležitá je prevence a komunitní práce s rodinami právě v době, kdy jsou ještě úplné a funkční? O tom ví mnohé pražské Rodinné a komunitní centrum Nová Trojka, které nabízí svým klientům od volnočasových aktivit, přes vzdělávání až po poradenství a pomoc v krizových situacích. Jsou nároky kladené na dnešní rodiny ještě únosné? S jakými problémy se rodiče potýkají? A jakou podporu rodiny, ať ty úplné, nebo neúplné, nejvíce potřebují? I o tom si povídala moderátorka Žaneta Slámová s Editou Janečkovou, ředitelkou Rodinného a komunitního centra Nová Trojka a také s paní Ivou, maminkou tří dětí, která služeb centra využívala v době před rozpadem manželství, tak i po něm.

Posláním Nadace OSF je péče o demokracii. Již přes 30 let tak podporuje a vzdělává občanskou společnost v naší zemi. Od svého vzniku podpořila nadace více než 10 000 projektů českých neziskových organizací i jednotlivců částkou přes 2 miliardy Kč. Jaký je stav občanské společnosti v České republice? Co je nejtěžší při propojování státních institucí, nevládních organizací, byznysu a jednotlivců? A co má největší vliv na proměnu společnosti? O tom si v nové epizodě podcastu Dobro skladem povídala Martina Břeňová, výkonná ředitelka Nadace OSF, s Robertem Baschem, vedoucím CSR ve společnosti Livesport. Robert je v současnosti člen správní rady nadace a v letech 2009 až 2022 byl jejím ředitelem, oblasti nezisku a filantropie se věnuje mnoho let.

Impulsem k založení Nadačního fondu Dům Dobra byl 24. únor roku 2022 - den ruské invaze na Ukrajinu. Hlavním cílem skupiny dobrovolníků bylo zajistit okamžitou humanitární pomoc a ubytovat válečné uprchlíky z Ukrajiny. Od té doby se organizaci podařilo, mimo jiné, zajistit a odvézt na Ukrajinu více než 85 tun materiální pomoci, otevřít tři Domy Dobra a ubytovat přes 800 ukrajinských uprchlíků. Co po téměř dvou letech od ruské invaze nejvíce potřebují válkou zasažení lidé na Ukrajině? Jak se změnil přístup Čechů ve vnímání potřeby pomoci Ukrajinským uprchlíkům? A co před Vánoci nejvíc potřebuje organizace Dům Dobra? O tom si povídala moderátorka Žaneta Slámová s Annou Vshivtsevou, která stála u zrodu z organizace Dům Dobra.

Při poškození mozku je zásadní včasná léčba a následná rehabilitace. Lidem, kterým získané poškození mozku změní život, vlivem cévní mozkové příhody, zraněním nebo kvůli nádoru pomáhá asociace Cerebrum. Co pomáhá pacientům a pacientkám vrátit se do běžného života? Je v Česku k dispozici správná a kvalitní péče? A jak zabránit tomu, aby někteří pacienti po poškození mozku odcházeli do psychiatrických léčeben nebo ústavů pro osoby s postižením? O tom víc dnešní podcastu Dobro skladem povídala moderátra Petra Květová Pšeničná s předsedkyní správní rady organizace Cerebrum Natašou Randlovou a Marií Jandušíkovou, mladou ženou, která je po těžkém úrazu hlavy a která se dokázala vrátit do běžného života.

Radost šestnácti tisícům seniorů každoročně dělá projekt Ježíškova vnoučata. Zapojit se do něj může každý, kdo chce splnit vánoční přání někomu z domova seniorů. Na počátku stál nápad a iniciativa redaktorky Českého rozhlasu a už druhý ročník převzal pod záštitu Český rozhlas. Ježíškovým vnoučatům se za 7 let fungování podařilo splnit víc než 100 tisíc přání.Jak se jako společnost chováme k našim nejstarším spoluobčanům? Proč musí cizí lidé plnit přání lidem z domovů seniorů a jaká byla první přání, která Ježíškova vnoučata plnila?Poslechněte si v dalším díle podcastu Dobro skladem. Hostkami moderátorky Žanety Slámová tentokrát jsou: autorka projektu Ježíškova vnoučata a dnes také PRistka Nadačního fondu Českého rozhlasu Olga Štrejbarová a Gabriela Drastichová, ředitelka Nadačního fondu Českého rozhlasu.

„Pytlík je něco, co je naší součástí, ale naše okolí někdy ani netuší, že ho máme,“ říká Štěpánka Kovaříková, předsedkyně Pacientské organizace České ILCO www.ilco.cz - projektu, který už více než 30 let pomáhá lidem s vývodem. Podle organizace žije v Česku kolem 15ti tisíc stomiků. S čím se v běžném životě stomici potýkají? Proč je vývod stále společenským stigmatem? A je zdravotnická péče a informovanost o stomii v Česku dostatečná? I o tom si moderátorka Žaneta Slámová povídala se Štěpánkou Kovaříkovou, předsedkyní organizace České ILCO a také s Ondřejem Balekem, pacientem se stomií, který také propůjčil svoji tvář kampani „Stomie nás nezastaví. Je to jen detail!“

Už 30 let podporuje Nadace Život umělce mladé umělce a umělkyně i seniory a seniorky na konci tvůrčích sil. Podporuje je v tíživé situaci a pomáhá jim při realizaci uměleckých projektů. Jak se žije umělkyním a umělcům v současném Česku? Co umění potřebuje pro svůj rozvoj? Jaké projekty je potřeba podporovat? A co by se stalo s naší společností, kdyby ji neobohacovalo umění? O tom si povídala moderátorka Petra Květová Pšeničná se Svatavou Barančicovou - výkonnou ředitelkou Nadace život umělce, Ludvíkem Bohmanem - ředitelem ochranné organizace Intergram a Lubomírem Havlákem, emeritním sólistou Opery Národního divadla který pravidelně pořádá osvětově kulturní programy.

Těhotenství a narození dítěte je považováno za nejkrásnější období života ženy. Mnoho nastávajících maminek ale během těhotenství naopak zažívá jedny z nejtěžších okamžiků ve svém životě. Právě jim už téměř 30 let pomáhá organizace Na počátku. Těhotným ženám a maminkám s malými dětmi, které se dostaly do složité životní situace, nabízí od poradenství, až po střechu nad hlavou. Hostkami dalšího dílu Dobro skladem jsou zakladatelka organizace Na počátku a zároveň její ředitelka, Eva Vondráková a také Nikola Křehová, vedoucí Bytů Na počátku a sociální pracovnice, která pečuje jak o maminky s dětmi, tak i o ty nastávající.

V beznadějné dluhové pasti je v Česku velké množství rodin. Zhruba 700 tisíc lidí je v exekuci. 450 tisíc z nich má dokonce tři nebo i více exekucí. Jako důvody platební neschopnosti lidé nejčastěji uvádějí „naivitu“, tedy malé vnímání rizik, závazky z podnikání, nekomunikaci s věřiteli, nemoc, mateřskou dovolenou, rozvod nebo rozchod, nebo ztrátu zaměstnání. Co dělat, když se ocitnu v dluhové pasti? O tom si v nové epizodě podcastu Dobro skladem povídala moderátorka Petra Květová Pšeničná s ředitelem organizace Poradna při finanční tísni Davidem Šmejkalem a s klientkou poradny paní Marcelou.

„Nezáleží na tom, jestli někdo sedí na vozíku, nemá nohu, má jiné omezení nebo je zcela zdravý. Sport a pohyb v našem pojetí je tady pro každého,“ píše na svém webu neziskový projekt Cesta za snem. Od roku 2012 pořádá sportovní akce, na kterých propojuje lidi ze světa zdravých i těch s handicapem. Proč to dělá? A co je cílem organizace? O tom si moderátorka Žaneta Slámová povídala s jejím zakladatelem, Heřmanem Volfem, který v rozhovoru vyzývá, aby lidé nepřestávali snít: „Já si myslím, že každý jsme dnes a denně za svým snem a je to důležitý, abychom je měli, protože když přestaneme snít, tak nebudeme žít.“

Nový díl podcastu Dobro skladem se týká kvalitního života seniorů. V nové epizodě si tak moderátorka Petra Květová Pšeničná povídala se zástupci organizace Život 90. Ta vznikla před 30 lety, aby tak podpořila nezávislost u starších lidí. Co můžeme udělat pro lepší život seniorů? Co je to senior telefon? A jak společnost vnímá otevírání tématu LGBTQ+ u lidí v seniorském věku? Více v nové epizodě Dobro skladem popisují Jaroslav Lorman, ředitel organizace Život 90 a Míťa Kaněrová, seniorka, která je klientkou organizace Život 90 a zároveň s organizací spolupracuje jako dobrovolnice.

Hlídač státu – neziskový projekt, který - jak už z jeho názvu vyplývá, dohlíží na fungování státní správy i jednotlivých politiků. Zakladatel iniciativy Michal Bláha se zároveň stal poradcem vicepremiéra pro digitalizaci.Jaký cíl má veřejně prospěšný projekt, který umožňuje vyhledávat informace o smlouvách, úřadech, politicích a kontrolovat toky veřejných peněz? A co přinese digitalizace státní správy občanům?I o tom si moderátorka Žaneta Slámová povídala se zakladatelem neziskové platformy Hlídač státu v dalším díle Dobro skladem.