alžběta ii.

„Tři roky jsem pracoval ve stavebním průmyslu a prostí lidé, kteří mě zvali domů, měli mnohdy hrníčky s fotkami královské rodiny. Tito lidé se považují za takzvané Alžbětince, královská rodina je pro ně jejich doba,“ říká politolog a překladatel Alexandr Tomský, který strávil podstatnou část svého života v Británii.

Přesně sedmdesát let stojí Alžběta II. v čele Spojeného království. Stala se královnou v 26 letech po smrti svého otce Jiřího VI. 6. února 1952. Premiérem byl Winston Churchill. Rádio Z dnes tomuto výročí věnovalo v dopoledním mimořádném vysílání. Jeho hostem byl také bývalý zástupce velvyslance České republiky v Londýně Jan Brunner.

Přesně sedmdesát let stojí Alžběta II. v čele Spojeného království. Dosud žádný britský panovník neoslavil na trůnu platinové jubileum a dost možná se to už žádnému dalšímu nepodaří. Rádio Z se dnes tomuto výročí věnovalo v dopoledním mimořádném vysílání. Jeho prvním hostem byl politolog a nakladatel Alexander Tomský, který ve Velké Británii strávil podstatnou část svého života.

„Je to neuvěřitelná doba, většina Britů nepoznala jiného panovníka než právě Alžbětu II. Jde o rekord nejen v Británii. Poté, co zemřel v druhé polovině minulého desetiletí thajský král, se stala rekordmankou i ve světě,“ popisuje Martin Kovář. O 70 letech vládnutí Alžběty II. byl další díl pořadu Královská rodina.

Sňatek Alžběty II. a Philipa vyvolal mnoho kontroverzí. Alžběta si ho musela prosadit přes vůli své rodiny. Ta ho považuje za naprosto nevhodného, přestože Philip pochází z urozených vrstev. Jeho otec princ Andreas byl ale notorický gambler. Matce Alici zase diagnostikovali maniodepresivní psychózu. Rádcům britské královské rodiny není po chuti ani Philipův drzý smysl pro humor. Alžběta však trvala na svém. Philip ale musel konvertovat k anglikánům a vzdát se řecké i dánské koruny.

Následníkem britského trůnu je princ Charles, nejstarší potomek královny Alžběty II. a prince Philipa. Po rozvodu se svou první ženou princeznou Dianou, která o rok později zemřela při autonehodě, vstoupil v nemilost veřejnosti. Někteří Britové dávali Charlesovi smrt Diany za vinu. Po více než dvaceti letech se ale jeho obraz ve společnosti zlepšuje. „Svou roli zvládá výtečně,“ vysvětluje historik Martin Kovář.

Současná britská královna Alžběta II. se za dobu, kdy je britském trůnu, potkala s celou řadu premiérů. Jaký s nimi měla vztah? Tomu se v osmém dílu pořadu Královská rodina věnují moderátor Ondřej Kopa a historik Martin Kovář.

Král nebo královna má ve Velké Británii pouze formální roli, na politické dění nemá téměř žádný vliv. Politický názor panovníka musí zůstat tajemstvím. Občané ale poznají, který politik má náklonnost královny a který naopak ne. Přestože se v tomto ohledu chová Alžběta II. korektně, veřejnost umí vztahy mezi politiky a královnou rozpoznat.

Současná britská královna Alžběta II. je na trůnu už od roku 1952. Během té doby se vystřídala celá řada předsedů vlády. O spolupráci královny a premiérů je další díl pořadu Královská rodina, kterým provází historik Martin Kovář a moderátor Ondřej Kopa.

Britská královna Alžběta II. nastoupila na trůn ve 25 letech po smrti svého otce Jiřího VI. V roce 1952. Velká Británie v té době zažívala velmi těžké období. Přestože se řadila mezi vítěze druhé světové války, byla země ekonomicky naprosto zdevastovaná. „Podruhé během čtvrt století vedla válku nad své ekonomické možnosti a bylo to znát ve všech ohledech,“ říká Historik Martin Kovář.

Za její vlády se vystřídalo čtrnáct premiérů, na Měsíci stanul člověk, a byla postavena a zbourána berlínská zeď. Britská královna Alžběta II, která je také osmnáctinásobnou prababičkou, se ujala vlády nad monarchií v únoru 1952. Žena, která podle rodových tradic na trůn teoreticky neměla vůbec usednou, už ale vládne nejdéle v historii Spojeného království. Unikátní rekord se do královských kronik zapsal 9. září 2015.

Princezna lidských srdcí. Tak se dnes přezdívá Dianě, princezně z Walesu, která se vryla do paměti miliónů lidí. Obdivovali nejen její krásu, ale hlavně laskavost. Nejčastěji totiž byla vidět ve spolupráci s několika charitativními organizacemi. Její tragická smrt zasáhla všechny. Naposledy se s ní veřejnost mohla rozloučit 6. září 1997 na pohřbu v Londýně.

Nový pořad Královská rodina se se bude zabývat britskou královskou rodinou a děním ve Velké Británii. Kde se vzala fascinace britskou monarchií? „Ta trvá po celé moderní dějiny. Monarchie byla od nepaměti výjimečná. Jedna z nejtradičnějších, nejslavnějších, nejbohatších. Do první světové války byla Británie první světovou velmocí,“ říká historik Martin Kovář. Spolu s ním pořadem provází moderátor Ondřej Kopa.

2. června 1953 se ve Velké Británii konala velice důležitá událost. Korunovace, na kterou lidé nikdy nezapomenou.

Britská královna Alžběta II. kdysi prohlásila, že králové nechodí do důchodu. Historik ze Slezského zemského muzea Kamil Rodan, který byl ranním hostem Rádia Z, ale očekává, že královna bude postupně delegovat více a více svých pravomocí na prince Charlese. Ten se ujme vlády buď pověřením nebo po smrti královny. „Britská monarchie vychází ze zvykového práva. V tomto jsou velmi konzervativní. Následníkem trůnu je princ Charles a toto právo mu nikdo nemůže vzít,“ řekl Rodan. V minulosti se ale objevily informace, že by se princ Charles vzdal trůnu ve prospěch svého syna, prince Williama. Rodan se ale domnívá, že pokud bude Charles schopen vládnout, bude chtít Williama co nejdéle uchránit od přímého výkonu panovnických povinností a umožnit mu tak relativně normální život.

Na prince Philipa, který dnes ve věku 99 let zemřel, zavzpomínal ve vysílání Radia Z bývalý tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček. „Vzpomínám na prince Philipa, který před 25 lety navštívil naší zemi, jako na mimořádnou osobnost. Byl neuvěřitelně přátelský, vždy usměvavý. Sršela z něj energie a optimismus. Svými bonmoty osvěžoval strohý protokol. Dokázal nás rozesmát i v okamžicích, kdy to jejich důstojnost nepřipouštěla,“ řekl Špaček, který dále vzpomínal na veselé komentáře, kterými princ Philip uměl odlehčit situaci „Za to mu byli všichni vděční, protože z britské královny vyřazuje obrovská důstojnost a každý, kdo se dostane do její blízkosti, tak má přirozeně trému,“ dodává Špaček. Ceremoniální akce se už několik posledních let odehrávaly bez přítomnosti prince Philipa, z tohoto pohledu nenastane pro královnu žádná změna.

Historik Martin Kovář se pro Rádio Z vyjádřil k úmrtí britského prince Philipa, manžela královny Alžběty II. Princ Philip stál po boku panovnice poté, co zemřel její otec, a ona se stala královnou. „V ten moment si prince Philipa všichni zapamatovali,“ říká Kovář a připomíná i další významné momenty: byl oporou královně v těžkých chvílích, když zemřela princezna Diana, a projevil statečnost během války o Falklandské ostrovy s Argentinou na počátku 80. let minulého století. „Svou roli během celé doby zastával naprosto prvotřídně. Jeho rukopis byl ve vystoupeních královny znát,“ dodává Martin Kovář a zmiňuje, že ikonických momentů prince Philipa byla celá řada.

Den, kdy se Alžběta II. usedla na trůn, je pro samotnou panovnici dnem smutku. Královnou se stala po smrti svého otce krále Jiřího VI., který podlehl rakovině plic 6. února 1952. Tehdy pouze pětadvacetiletá Alžběta se nešťastnou zprávu nedozvěděla doma. Byla zrovna na návštěvě Keni. Tělo krále Jiřího bylo pak po dobu tří dnů uchováno ve Wesminsterském paláci v nejstarší dochované části takzvané Westminster Hall. Navštívilo jej 200 tisíc Britů. Podle tradice musí po smrti panovníka následovat období truchlení. Alžběta se tak dočkala korunovace až 2. června 1953.