jaderná elektrárna

Rusové vedou už půl roku válku a jeden z mnoha problémů, které to s sebou nese, je skutečnost, že jsou v ohrožení tamní jaderné elektrárny. Aktuálním problémem je ostřelování Záporožské elektrárny, která je nejvýkonnější v Evropě. ,,Není to hračka pro děti,” varuje jaderný fyzik Ivan Wilhelm.

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna pracuje v 'normálním režimu'. Podle agentury TASS to dnes ve vysílání kanálu Rossija 24 řekl šéf proruské oblastní správy Jevhen Balickyj. Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z víkendového ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě. Šéf ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom dnes vyzval, aby se toto zařízení stalo demilitarizovanou zónou. Bývalý rektor Univerzity Karlovy a jaderný fyzik Ivan Wilhelm byl hostem Rádia ZET.

Zelená energetika je trend, kterému se nevyhneme. Je to směřování, které převládlo v EU i v nové americké administrativě. To řekl v Interview Martina Kováře Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti.„Jádro zůstane vždycky konfliktním tématem v řadě evropských zemí. U nás je situace poměrně unikátní, jaderná energetika tu není tématem. V parlamentu není žádná poltická strana protijaderná. Jádro má podporu i veřejnosti,“ říká Bartuška. Jak to dopadne s dostavbou jaderných bloků v České republice? „Pevně věřím, že ke stavbě nových bloků dojde. Protože odejde uhlí, které tvoří polovinu výroby elektřiny u nás. Pokud nechceme být plně závislí na dovozu elektřiny ze sousedství, pak je dobré mít aspoň základní zdroj u nás. Já si myslím, že jádro má smysl,“ vysvětluje Bartuška. Trend, který vytlačuje uhlí z evropské energetiky, trvá už 15 let. Aby se to změnilo, muselo by se podle Bartušky stát něco naprosto výjimečného. Z důvodu vysoké ceny emisních povolenek je řada českých tepláren a elektráren už nyní na hranici rentability a bude hledat pomoc u vlády a krajů. Důvodem vzniku funkce, kterou Bartuška nyní zastává, byla závislost Česka na dovozu ropy a zemního plynu z Ruska. „Dneska má naše země v oblasti dodávek ropy a zemního plynu pozici jako má třeba Německo. Jsme plně diverzifikovaní a nemusíme se bát,“ dodává Bartuška. Úkolem pro příští vlády podle něj bude vyřešit problém, odkud bude brát Česká republika elektřinu a teplo.

V pondělí uplynulo 35 let od havárie v jaderné elektrárně v Černobylu. A právě to bylo úvodním tématem vědecko-technologického magazínu Rádia Z. Hostem moderátorky Romany Navarové byl tradičně redaktor Primy Zoom Mirek Honsů, který popsal podrobnosti. Radioaktivní mrak dorazil i do Československa. „První částice z Černobylu byly zaznamenány tři dny po výbuchu. Přes československé území prošly ještě další dva mraky obsahující radioaktivní materiál,“ řekl Honsů. Radionuklidy se tehdy objevily i v potravinách nebo houbách. Dalším tématem byl miniaturní vrtulník Ingenuity americké vesmírné agentury NASA, který lítá na planetě Mars. Jde o první létající stroj pohybující se jinde než na Zemi. Na Marsu přistál už v únoru tohoto roku a váží 1,2 kg. A na závěr byla řeč o kávě. Kvůli klimatickým změnám je totiž ohrožena produkce rozšířeného kávovníku arabika. V horách západní Afriky se ale podařilo znovuobjevit druh kávy, který pravděpodobně není tolik citlivý na klimatické změny, a mohl by tak arabiku nahradit.

Katastrofa ohromných rozměrů, která přispěla k rozpadu Sovětského svazu. Mnozí ji považují za nejhorší havárii v dějinách jaderné energetiky. Řeč je o výbuchu jaderné elektrárny Černobyl. K té došlo 26. dubna 1986 při bezpečnostním testu čtvrtého reaktoru. Radioaktivita přesáhla čtyři sta krát dopady jaderného útok na Hirošimu. Smrtelný mrak se dostal až nad Skandinávii, Polsko, Československo, Rakousko i Bulharsko.

Tu základní bezpečnostní prověrku jsem měl. Mojí povinností jako zmocněnce vlády bylo informovat vládu, jak veškeré podklady pro tendr na dostavbu Dukovan vidím, řekl pro Rádio Z odvolaný vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Podle Dany Drábové je normální, že do dostavby jaderné elektrárny vstupuje politika: "Pro každou zemi, ze které pochází ten potenciální dodavatel, je to prestižní a ekonomická otázka takový tendr vyhrát." Jak předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost uvedla v Interview Martina Kováře, Rusko umí podobný tendr vymyslet a vyprojektovat, ale neumí jej dotáhnout do konce: "Myšlenkově výborné, ale stavět by to musel někdo jiný."