Podle tlumočnice a překladatelky z běloruštiny Kryscíny Šyjanok není situace v Bělorusku pozitivní. „Zatím nejsou žádné vyhlídky do budoucna. Vkládáme ale velké naděje na sankce, které budou uvaleny na další osoby a podniky,“ říká Běloruska, která byla ranním hostem Rádia Z.Na hospodářských sankcích vůči běloruskému režimu se v pondělí dohodli ministři zahraničí zemí Evropské unie. Mířit budou na několik konkrétních odvětví běloruské ekonomiky a měly by tak citelně zasáhnout autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka. Na sankčním seznamu jsou také osoby, které se podílely na vynášení rozsudků ve vykonstruovaných soudních řízeních. „Myslím, že to bude mít jistý vliv. Už vlastně má, protože se o tom mluví ve státní televizi a médiích. Kdyby se stát těchto sankcí nebál, tak by to až tak neřešil,“ říká Šyjanok. Lidé zaměstnaní ve státní sféře jsou podle ní mnohdy nuceni k tomu, aby podepisovali prohlášení, ve kterých se proti sankcím vymezují. Mluví se také o trestní odpovědnosti za vyzývání k sankcím. To je důkazem toho, že se stát sankcí bojí, myslí si Šyjanok.Moderátor Nikola Bojčev se ptal také na Ramana Prataseviče. Tento opoziční novinář byl zadržen poté, co běloruské úřady přinutily k přistání letadlo, ve kterém se nacházel. „Tento teroristický útok na úrovni běloruského státního aparátu znovu připoutal pozornost k situaci v Bělorusku a běloruské občanské společnosti,“ vysvětluje Šyjanok. Zdůraznila ale, že to, že média v poslední době o dění v Bělorusku informovala méně, neznamená, že se tam nic neudálo. Represe ze strany státu naopak v poslední době sílí. „Tento útok nelze posuzovat samostatně. Je to součást celé řady událostí, které se v Bělorusku odehrávají na denní bázi,“ dodává Běloruska.
