pacienti

Organizace Zdravotní Klaun slaví letos 20 let od svého založení. Jde o jednu z největších organizací svého druhu na světě, pro kterou pracuje 86 klaunů. „Vždy říkáme, že je dobré, když nás lidé nikdy nepotkají naživo. Protože to znamená, že nebyli v nemocnici a nemuseli řešit nějaké trápení,“ říká ředitelka této organizace Kateřina Slámová Kubešová. Nejčastěji chodí zdravotní klauni na dětské oddělení, navštěvuje úplně všechny po celé České republice.

Dvě třetiny pacientů s epilepsií můžou po nasazení vhodné léčby žít plnohodnotný život bez větších omezení. Na třetinu pacientů ovšem současná léčba nezabírá. U některých takových pacientů je možné odstranit tu část mozku, kde záchvaty vznikají. „Z této chirurgické léčby může ale profitovat pouze malá skupinka pacientů,“ vysvětluje neurolog a expert na epilepsii Přemysl Jiruška.

Bolesti kloubů a špatný pohyb – takto si drtivá většina lidí i samotných pacientů představuje nemoc zvanou revmatoidní artritida. Málokdo však ví, že tato choroba proniká hluboko do orgánů a může postihnout i plíce. Pokud se plíce zavčas neléčí, může to pro pacienty dopadnout tragicky. I proto provedlo v minulých měsících pacientské sdružení Revma Liga ČR dotazníkové šetření mezi svými členy – cílem bylo zjistit, jak jsou na tom revmatici s informovaností a s jakým přístupem a případně léčbou se setkávají. V Česku trpí revmatoidní artritidou přibližně 70 000 lidí, nález na plicích má podle odborníků až 30 % z nich. Řada pacientů o tom však neví a trpí zbytečně. Toto téma probral ve vysílání rádia ZET s koordinátorem organizace Revmaliga Davidem Křížem, který touto nemocí trpí, moderátor Martin Karlík.

Při rozhodování o tom, který lék bude pacientům hrazen ze zdravotního pojištění, se bude od ledna posuzovat také vliv léku na kvalitu života pacienta a jeho rodiny. Tedy například to, zda díky léku nemocný už nebude potřebovat nepřetržitou péči nebo bude moct studovat a pracovat. Dohodli se na tom zástupci ministerstva zdravotnictví, pojišťoven, farmaceutických firem a pacientů. Právě pacienti by měli mít silnější roli při jednání o úhradách léků, potvrdil předseda Národní rady osob se zdravotním pojištěním Václav Krása. "Pokud mají lidé se zdravotním postižením šanci zlepšit svůj zdravotní stav, tak ten lék bude prakticky pro celou skupinu lidí a nebude směřovat jen na jednotlivce. A to je zásadní změna," vysvětluje Václav Krása.

Kardiochirurg Ivan Netuka je přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, kterou v roce 2017 převzal po Janu Pirkovi. „Pan profesor mě naučil operovat. Byl pro mě vždycky obrovským příkladem houževnatosti, systematičnosti a zároveň lidskému přístupu k pacientům,“ řekl Netuka v Interview Martina Kováře.S nástupem do funkce přednosty mu přibylo mnoho starostí, získal ale také možnost směřovat pracoviště. Z pohledu techniky se kardiochirurgie v posledních letech výrazně proměnila. „Prvním zásadním aspektem byla miniaturizace všech instrumentů a přístupů. Tím druhým zmenšení, zkvalitnění a zvýšení spolehlivosti mechanických srdečních podpor a umělého srdce,“ vysvětlil Netuka. Změnilo se také spektrum pacientů. Dnes lékaři operují mnohem nemocnější a rizikovější pacienty než před 20 lety. Běžně dnes operují pacienty, kteří by tehdy byli za hranicí operability. Netuka přiznal, že pandemie byla pro jejich kliniku náročná. Nebyla sice v první linii boje s koronavirem, převzala ale péči o kardiochirurgické pacienty i ty z jiných oborů, kteří by nemohli na výkon čekat dlouho. A čeho si Netuka ve své kariéře cení nejvíc? „Považuju za privilegium, že jsem byl u začátku programu mechanických srdečních podpor v roce 2003. Byl to první systematický program v zemích bývalého východního bloku,“ zavzpomínal lékař. Většinou provede okolo pěti operací za týden. Některé trvají až sedm hodin, obvykle je to okolo tří hodin. Je to prý takový adrenalin, že s koncentrací nemá problém ani po tak dlouhou dobu operace. Prozradil také, že si neumí představit operaci, aniž by na sále hrála hudba.