prezidentské volby

Nejvyšší správní soud naopak nevyhověl podnětu Karla Janečka a prezidentské kandidatury se nemůže zúčastnit ani Denisa Rohanová. Oba avizovali v televizi CNN Prima NEWS, že se obrátí na Ústavní soud. „V případě Denisy Rohanové jsem rozhodnutí soudu čekal, u Karla Janečka to bylo otevřené. Řadu podpisů soudci uznali, “ řekl ústavní právník Jan Wintr v ranním vysílání Rádia ZET.

Nejvyšší správní soud rozhodl, kteří lidé se budou ucházet o funkci prezidenta republiky. Nakonec se lednových prezidentských voleb zúčastní podnikatel Karel Diviš, naopak Denisa Rohanová se o hlasy voličů ucházet nemůže. Soud zamítl podnět podnikatele Karla Janečka. Ten se boje o Hrad zúčastnit také nemůže. „Myslím, že z hlediska výsledků to volby neovlivní, ale zároveň je to další důvod zbavit se nejasností kolem sběru podpisů do příštích voleb,” říká ve vysílání Rádia ZET politický komentátor Jindřich Šídlo.

„Jedna věc je kampaň a druhá věc je mediální prostor. Umím si představit, že by Andrej Babiš skoro fyzicky nepřežil, kdyby se o něm tři měsíce nemluvilo od rána do večera,” myslí si odbornice na politický marketing Anna Shavit, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Je velká pravděpodobnost, že někdo z těch 21 kandidátů odpadne nebo odstoupí. V tuto chvíli bych si asi dovolila tvrdit, že se to zatím točí okolo trojice Andrej Babiš, Petr Pavel a Danuše Nerudová,” dodává.

Dnes je poslední den, kdy mohou kandidáti na prezidenta České republiky odevzdat své přihlášky na ministerstvo vnitra. František Sivera, pověřený koordinací kontrol volby prezidenta na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí byl naším hostem v ranním vysílání Rádia ZET. Téma s ním probrala moderátorka Petra Květová Pšeničná.

Brazílie má nového levicového prezidenta. Je jím Luiz Inácio Lula da Silva, který těsně porazil úřadujícího prezidenta Jaira Bolsonara. „Političtí analytici tvrdili, že to bude o dvacet procent, nakonec to bylo o necelá dvě procenta. Lula je ikona latinskoamerické levice. Už je prezidentem podruhé. Během svého prvního prezidentství významně zasáhl do sociální skladby Brazílie. Na druhou stranu se za jeho vlády děly i věci, které jsou předmětem velké kritiky,” vyjmenovává iberoamerikanista Josef Opatrný, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Máme volební systém, který zvýhodňuje méně výrazné osobnosti, vůči kterým není vyhraněný postoj. Kdyby to byla jednokolová volba, tak by to pomohlo vyhraněným osobnostem, mezi které Andrej Babiš patří,“ konstatuje poslanec Patrik Nacher /ANO/, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „V druhém kole je volba spíše negativní. Nehlasuji pro někoho, koho chci, ale dávám hlas tak, aby nebyl zvolen někdo, koho nechci,“ doplňuje.

Hostem nového dílu podcastu Mezi čtyřma očima je sociolog a ředitel společnosti STEM Martin Buchtík. V rozhovoru s Helenou Šulcovou si povídali o náladě ve společnosti, krizi i prezidentských volbách. Jaká skupina lidí ve společnosti je teď nejvíc ohrožená? A zvládneme aktuální krizi jako společnost nebo nás čeká rozpad? A proč je kandidaturu Andreje Babiše ovlivní kampaně všech ostatních kandidátů na prezidenta? O tom všem v novém dílu Mezi čtyřma očima.

O víkendu se uskuteční komunální volby a volby do třetiny Senátu. Podle politologa Jiřího Pehe, ale bude těžké odhadnout, zda přinesou zlom i v celostátní politice. ,,Těmito volbami se nemění politické trendy, ale nepodceňoval bych volby prezidentské,” říká Jiří Pehe v Interview Martina Kováře.

Ve Francii vrcholí kampaň před prvním kolem prezidentských voleb, které budou v neděli 10. dubna. Kampaně na oslovení voličů musí skončit nejpozději o půlnoci z pátku na sobotu.

9. srpna 1974 se stalo něco, co dosud nemělo v americké historii obdoby. Vůbec poprvé se hlava státu sama vzdala úřadu. Rezignoval konkrétně tehdejší americký prezident Richard Nixon. A důvod? Takzvaná aféra Watergate, ve které vyšlo najevo že Bílý dům masivně odposlouchával své politické oponenty. Z toho, co zprvu vypadalo jako bezvýznamné vloupání, se stal možná vůbec největší politický skandál ve Spojených státech. Který ale zároveň ukázal na důležitou úlohu žurnalistiky v demokratické společnosti.

Hostem Interview Martina Kováře byl ekonom a historik Ladislav Tajovský. Tématem rozhovoru byla historie i současnost Spojených států amerických, protože právě jimi se Tajovský odborně zabývá. „Joe Biden je největší nula, co kdy byla prezidentem,“ řekl Tajovský o nedávno zvoleném prezidentovi USA. Podle něj byl výsledek posledních amerických prezidentských voleb především volbou proti bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi, nikoliv pro Bidena. Tajovský očekává, že Biden bude nejméně rozhodujícím americkým prezidentem. Skutečně vládnout budou podle něj jiní. Řeč byla i o bývalém prezidentovi USA Barackovi Obamovi, který má podle Tajovského stále velký vliv v zákulisí Demokratické strany. „Obama symbolizuje vůbec to nejhorší z Demokratické strany i z amerického prezidentství. Způsobil, že být na americké poměry ultralevicovým prezidentem je normální jev,“ říká historik. A jaká je Trumpova budoucnost? Podle Tajovského je možné, že bude v roce 2024 znovu kandidovat v prezidentských volbách. Nemyslí si ale, že by měl šanci uspět.

Voják, farmář, zeměměřič a otec velkého národa. To všechno byl George Washington - muž, který stál v čele boje za nezávislost USA a formoval dějiny Spojených států. V den 30. dubna 1789 se i díky tomu stal v sedmapadesáti letech prvním americkým prezidentem. Svoji přísahu složil tehdy ještě v New Yorku na radnici Federal Hall.

Pozvání do Interview Martina Kováře přijal bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda Vojenského štábu NATO Petr Pavel. Na úvod zhodnotil vývoj diplomatické krize mezi Českem a Ruskem. Podle Pavla zareagovala vláda naprosto správně. Logická byla i žádost spojenců o společný postup. „Na tom, že u nás operují ruští zpravodajci, není nic překvapivého. Špioni nás provázeli celou lidskou historii. Svoje zpravodajce mají země demokratické i ty méně demokratické,“ řekl Pavel. Přiznal také, že byl zklamán nedělním projevem prezidenta republiky Miloše Zemana. To, že se Česko pravděpodobně ocitne na seznamu nepřátelských zemí Ruska, považuje Pavel za vyznamenání. Řekl také, že musíme být pevnou součástí EU a NATO. Vyjádřil se i k nadcházejícím prezidentským volbám. „Pokud by byly volby vyhlášeny v nejbližší době, tak do toho půjdu. Připravuju se na to,“ řekl Pavel.