sebevraždy

Zita Tondolo - Pallavicini je novinářka, publicistka a také milovnice umění. Po obou svých rodičích zdědila šlechtický původ. Její otec pochází z tradiční italské šlechtické rodiny Pallavicini. „Šlechtický původ není zaměstnání, jak si tady v Maďarsku všichni myslí,“ říká Tondolo - Pallavicini, která byla hostem Interview Hany Vítkové. Tondolo - Pallavicini se narodila v Budapešti. Vyrůstala ale v komunistickém Československu, na vesnici nedaleko Říčan. „Naše rodina v tehdejším režimu nebyla vítána, proto jsme žili na venkově,“ vzpomíná novinářka. Hovoří šesti jazyky – česky, maďarsky, anglicky, německy, francouzsky a italsky. Kde se ale cítí doma? „Já se cítím doma všude. Mám tři domovy, které mi jsou velmi blízké. Když jsem v Praze, tak jsem Češka a cítím se tam dobře. Momentálně sedím v Budapešti, tak tady jsem jako Maďarka a cítím se výborně. A kdybych byla zrovna ve Vídni, tak jsem Rakušanka,“ vysvětluje Tondolo - Pallavicini. Pokud jde o země, tak si nevybírá. Přiznala ale, že ji mnohem více přitahuje pobývat na venkově. Ve městě spokojená není a jakmile může, tak z něj odjede pryč. V dětství se Tondolo - Pallavicini věnovala baletu a gymnastice. Její trenérkou byla legendární Věra Čáslavská. „Abych řekla pravdu, tak baletní konzervatoř je snad náročnější než vojenská škola. Milovali jsme to, ale když se člověk kouká na balet, tak vidí, jak lehce a krásně vzlétáme a točíme se. Ale to, co je za tou oponou, to bolí,“ dodává Tondolo – Pallavicini.

„Jdu vždy s lidem.“ To jsou slova Jana Masaryka, kterými vysvětloval, proč se v únoru 1948 nepřipojil k demisím demokratických ministrů po ovládnutí policie komunisty. V nové Gottwldově vládě měl opět zasednout jako ministr zahraničí. Nedlouho poté, byl ale nalezen mrtev pod okny svého bytu v Černínském paláci. Jeho pohřbu, který se konal 13. března 1948, se zúčastnily zástupy lidí. Masarykova smrt je dodnes neobjasněná.