úrokové sazby

Míra inflace v únoru 2024 klesla na hodnotu inflačního cíle České národní banky (ČNB) ve výši 2 %. Co k tomu přispělo? A jak se bude inflace vyvíjet do konce roku? Bude ČNB snižovat úrokové sazby svižněji a co tomu brání? https://youtu.be/FKAUhGF7lWo

Míra inflace v únoru 2024 klesla na hodnotu inflačního cíle České národní banky (ČNB) ve výši 2 %. Co k tomu přispělo? A jak se bude inflace vyvíjet do konce roku? Bude ČNB snižovat úrokové sazby svižněji a co tomu brání?

Zdroj

Meziroční míra inflace v lednu dosáhla 2,3 %. To je podstatně méně, než jaká byla očekávání analytiků. Nižší inflace uvolňuje ruce České národní bance (ČNB), která může snížit své základní sazby rychleji. A díky tomu mohou i hypotéky zvýšit tempo zlevňování. A na co se musí připravit střadatelé?

Zdroj

Meziroční míra inflace v lednu dosáhla 2,3 %. To je podstatně méně, než jaká byla očekávání analytiků. Nižší inflace uvolňuje ruce České národní bance (ČNB), která může snížit své základní sazby rychleji. A díky tomu mohou i hypotéky zvýšit tempo zlevňování. A na co se musí připravit střadatelé? https://youtu.be/VGYsIlwFGZw

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním měnově politickém zasedání rozhodla o snížení základních sazeb o 0,5 proceního bodu. Je tedy inflace již pod kontrolou? Bude snižování sazeb pokračovat? A jak čtvrteční rozhodnutí dopadne na hypoteční dlužníky a jak na střadatele? https://youtu.be/OocgH2BOIBQ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním měnově politickém zasedání rozhodla o snížení základních sazeb o 0,5 proceního bodu. Je tedy inflace již pod kontrolou? Bude snižování sazeb pokračovat? A jak čtvrteční rozhodnutí dopadne na hypoteční dlužníky a jak na střadatele?

Zdroj

Rok 2023 nebyl pro hypoteční trh příznivý. Vysoké úrokové sazby klesaly jen pomalu... pomaleji, než by mohly. A počty i objemy poskytnutých hypoték razantně propadly. Závěr roku ovšem ukázal světlo na konci tunelu. A letos se tak můžeme těšit na oživení. Proč ale bude pomalejší, než by mohlo být? https://youtu.be/DEZ5vS5U3gw

Hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák mluví o aktuální situaci a příležitostech, které nabízí. Dluhopisové fondy nabírají na dříve vytracené popularitě. Vysoké úrokové sazby působí negativně v oblasti hypoték, ale nabízí atraktivní zhodnocení v investicích. Čeho se v tomto okamžiku ekonomického cyklu vyvarovat a čemu se naopak věnovat? Investice do nemovitostí ano či ne? Úloha profesionálního konzultanta ve financích.

Česká národní banka ve čtvrtek výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. To je nejvíce od roku 1997. „takto výrazné zvýšení úrokové sazby nepředpokládal nikdo. Vyrazilo mi to dech,“ přiznal ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.

Bankovní rada České národní banky na svém zítřejším zasedání pravděpodobně zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta. Očekávají to analytici oslovení ČTK. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské je navýšení sazby na místě. Řekla to v ranním vysílání Radia Z. Na podrobnosti se jí ptal moderátor Martin Karlík.

Příští týden se bude konat zasedání České národní banky, na kterém se bude rozhodovat o dalším nastavení úrokových sazeb. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je ve hře zvýšení ze stávající úrovně 0,25 % na 0,5 %. Člen národní ekonomické rady vlády to řekl v pořadu Byznys na Rádiu Z.„Byl by to zásadní krok, který by signalizoval to, že se už dostáváme z ekonomických dopadů pandemie a že ekonomické zotavení, které prožíváme, je skutečně solidní,“ říká Kovanda. Podle něj by to byl ale také signál toho, že ČNB musí začít čelit vyšším inflačním očekáváním. Rozhodnutí, které ČNB učiní příští středu, napoví, jak akutně centrální banka vnímá hrozbu inflace. Růst cen se v důsledku pandemie týká zboží napříč spektrem. „Po pandemii je velká poptávka po nejrůznějším zboží. To umožňuje dodavatelům, výrobcům a prodejcům jít s cenami nahoru,“ vysvětluje ekonom.Pandemie podle něj navzdory očekávání nezpůsobila ekonomickou krizi. Lidé mají velké úspory. „Vlády a centrální banky historicky nepoznaným způsobem dodávaly nové peníze ekonomice, aby jí před propadem zachránily. To samozřejmě ale není zadarmo,“ dodává Kovanda. Tímto dluhem podle něj budou zatíženy budoucí generace. Moderátorka Romana Navarová se Kovandy ptala také na to, co čekat od diskuzního stolu s názvem Jak moc inflace zamává s korunou, kterého se ekonom zúčastní.

Za první čtyři měsíce roku 2021 byl schodek českého státního rozpočtu na stejné úrovni, jako za celý rok 2009, kdy vrcholila finanční krize. „Ve srovnání s ostatními státy EU je zadlužení ČR přesto stále podprůměrné,“ řekl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda, který byl hostem Romany Navarové v Byznysu na Rádiu Z. Kovanda ale kritizuje vládu za to, že zatím nepředstavila žádnou koncepci toho, jak bude chtít od příštího roku ozdravovat české veřejné finance. Ratingová agentura Moody’s varuje, že investoři takovou koncepci postrádají a hrozí tak ztráta jejich důvěry vůči Česku. Podle Kovandy se navíc Česko potýká s vyšší inflací než ostatní evropské státy a ekonom proto očekává výrazné zvyšování úrokových sazeb. Dalším tématem byznysového magazínu byly emisní povolenky, jejichž cena dosáhla historických 50 euro za kus.