Logo

    výzkum

    Explore "výzkum" with insightful episodes like "Sociolog MICHAL VAŠEČKA: "Slováci jsou vystrašení a naplnění hněvem."", "Předběžné výsledky našeho výzkumu poukazují na „nižší zdravotní gramotnost“, říká Michal Koščík z Masarykovy Univerzity", "Máme devátý nejstarší reaktor na světě, říká Ján Milčák z Centra výzkumu Řež", "Tomáš Zatloukal: Očekáváme horší fyzickou zdatnost dětí" and "architekti z CCEA MOBA" from podcasts like ""HausboTalk Petra Horkého", "Ranní host", "Ranní host", "Zprávy Rádia ZET" and "FocusOn"" and more!

    Episodes (31)

    Sociolog MICHAL VAŠEČKA: "Slováci jsou vystrašení a naplnění hněvem."

    Sociolog MICHAL VAŠEČKA: "Slováci jsou vystrašení a naplnění hněvem."

    Rozhovor i s bonusem je na www.herohero.co/petrhorky.

    Dnes to bude o situaci na Slovensku s významným slovenským sociologem Michalem Vašečkou.

    Není to tak dávno, co jsme odtud z České republiky závistivě pokukovali, jak se daří slovenské ekonomice, že přežili přijetí eura a dokázali si zvolit kultivovanou prezidentku. Jenže situace se změnila, Slovensko se pere s obrovskou nedůvěrou lidí v celý stát a jeho instituce, dezinformace a populismus se šíří mezi lidmi nevídanou měrou jako mor.

    Bavili jsme se o tom, jaká je doopravdy situace na Slovensku, jaká tam je teď nálada - a pozor, probírali jsme i to, v čem bychom se v naší zemi měli poučit, na co si snad dát pozor, abychom nedopadli za pár roků úplně stejně.

    Doporučuji si poslechnout analýzu a vhled od Michala Vašečky - a doporučuji i bonus, kde rozebíráme, jak se podobné situaci dá vyhnout, případně čím ji léčit.

    Partnerem kanálu je společnost Golden Gate.

    Support the show

    Předběžné výsledky našeho výzkumu poukazují na „nižší zdravotní gramotnost“, říká Michal Koščík z Masarykovy Univerzity

    Předběžné výsledky našeho výzkumu poukazují na „nižší zdravotní gramotnost“, říká Michal Koščík z Masarykovy Univerzity
    „U covidu jsme viděli, že byli lidé neochotní a ovlivnění dezinformacemi. Lidé zcela odmítali efektivní věci, protože uvěřili něčemu, čemu by uvěřit neměli,“ říká o předběžných výsledcích nového výzkumu na Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity Michal Koščík z tamějšího Ústavu veřejného zdraví, který byl ranním hostem na Rádiu ZET.

    Máme devátý nejstarší reaktor na světě, říká Ján Milčák z Centra výzkumu Řež

    Máme devátý nejstarší reaktor na světě, říká Ján Milčák z Centra výzkumu Řež
    „Provozovat, vlastnit, stavět jaderné reaktory, to všechno vyžaduje povolení, je to kontrolované. Rozhodnutí, že bude výzkumné centrum v Řeži, padlo v 50. letech. Více než šedesát let zkušeností se projeví na tom, že spousta věcí je odladěna, lidi vycvičení, dlouhodobá zkušenost, tradice je velká. Díky tomu centrum provozujeme na opravdu dobré úrovni,” říká ředitel provozu reaktoru Ján Milčák, který byl ranním hostem na Rádiu ZET.

    Tomáš Zatloukal: Očekáváme horší fyzickou zdatnost dětí

    Tomáš Zatloukal: Očekáváme horší fyzickou zdatnost dětí
    Česká školní inspekce se v minulém školním roce zaměřila na problematiku hodnocení podpory pohybových dovedností a pohybových aktivit žáků základních a středních škol. Toto téma vnímá Česká školní inspekce dlouhodobě jako naléhavé a jeho význam se ještě umocnil i v kontextu pandemie nemoci covid-19. ,,Sledovali jsme nejen hodiny tělesné výchovy, ale také přístup škol k pohybu v rámci zájmových aktivit,” říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

    architekti z CCEA MOBA

    architekti z CCEA MOBA

    V dalším díle podcastu FocusOn, byli hosty architekti Yvette Vašourková a Igor Kovačević. Společně založili architektonické studio s názvem MOBA. Poté se jejich portfolio rozšířilo o neziskovou organizaci Centrum pro středoevropskou architekturu s názvem CCEA. V dnešní době se jejich aktivita velmi prolíná a budete je tedy znát pod jednotným spojením CCEA MOBA. Jak se jejich činnost soustředí na vzdělávání a výzkum v oblasti architektury si poslechněte na Spotify, iTunes a Youtube pokaždé pod názvem FocusOn.

    Často ti nejlepší vědci vystudují u nás, odejdou do zahraničí a už se nevrátí, musíme pro ně zlepšit podmínky, říká Helena Langšádlová /TOP 09/, ministryně pro vědu, výzkum a inovace

    Často ti nejlepší vědci vystudují u nás, odejdou do zahraničí a už se nevrátí, musíme pro ně zlepšit podmínky, říká Helena Langšádlová /TOP 09/, ministryně pro vědu, výzkum a inovace
    Mají podle Heleny Langšádlové čeští vědci dostatek financí? „Nejsme na tom tak dobře jako některé západní státy, ale to je realita i v jiných oblastech. Ti nejlepší, co často vystudují magisterský program ještě v České republice, odchází do zahraničí a už se nevrací. Není to ale jen o finančních podmínkách, je to i o podmínkách pro život,“ popisuje ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která byla hostem v Byznysu Romany Navarové na Rádiu Z.

    architektka Alžběta Brůhová

    architektka Alžběta Brůhová

    Ve startovním díle, již 4. série podcastu FocusOn, byla hostem architektka Alžběta Brůhová. Alžběta je architektkou na volné noze a spoluzakladatelkou projektu Architektky. Mluvilo se o tématech, která nejsou vždy příjemná, ale zásadním způsobem utváří a ovlivňují pozadí tohoto oboru u nás. Alžběta si aktivně pokládá otázky, hledá na ně odpovědi a řešení.  

    12. září: Den, kdy odstartovala Luna 16

    12. září: Den, kdy odstartovala Luna 16
    Sonda Luna 16 představuje jednu z největších úspěchů Sovětského svazu v souboji se Spojenými státy o dobývání Měsíce. Nepilotovaná sonda na něm úspěšně přistála, odvrtala kus horniny a dovezla jej zpátky na Zemi. Část vzorku měli možnost zkoumat také českoslovenští vědci. Poslechněte si o misi více:

    Podle amerického výzkumu si člověk uvědomí, že zemřel. Závěry jsou děsivé, popsal redaktor Primy Zoom Miroslav Honsů

    Podle amerického výzkumu si člověk uvědomí, že zemřel. Závěry jsou děsivé, popsal redaktor Primy Zoom Miroslav Honsů
    Konec života stále patří v naší společnosti mezi silně tabuizovaná. Smrti se bojíme, také protože uspokojivě nevíme, jak budou poslední okamžiky našeho života probíhat. Budou to vůbec pouhé okamžiky? A kdy je opravdu na místě mluvit o konci života? Alespoň na některé otázky přináší odpovědi americký výzkum, který v byznysovém magazínu Rádia Z představil redaktor Primy Zoom Miroslav Honsů.

    LUKÁŠ TÓTH: "Půlka lidí si myslí, že nemá férový plat."

    LUKÁŠ TÓTH: "Půlka lidí si myslí, že nemá férový plat."

    „Hlavně chlapče nepracuj!" pravil loupežník Lotrando na smrtelné posteli svému synovi. V praxi se to ale moc často nepodaří.  Lukáš Toth se dlouhodobě věnuje výzkumům na téma našeho vztahu k práci, k zaměstnání, k zaměstnancům a k zaměstnavatelům. Moc rozhovorů nedává. O to víc jsem rád, že souhlasil, sešli jsme se a na dané téma hovořili. Ono totiž bez práce by se nám ten život moc nelíbil. Na druhou stranu je tu příliš mnoho vlivů, které nám tu práci kazí. Příliš mnoho lidí navíc nevidí ve své práci vůbec žádný smysl. A to je teprve průšvih. Co s tím?

    Support the show

    Program Lunar Gateway má ambiciózní cíl, vrátit lidi na Měsíc v roce 2024. Říká redaktor Prima ZOOM Miroslav Honsů.

    Program Lunar Gateway má ambiciózní cíl, vrátit lidi na Měsíc v roce 2024. Říká redaktor Prima ZOOM Miroslav Honsů.
    Podle redaktora Prima ZOOM Miroslava Honsů by kyslík uvolněný z povrchu Měsíce kombinovaný s dalšími plyny vytvořil dýchatelný vzduch. “Kyslík je také důležitou součástí raketového paliva, které by bylo možné vyrábět na Měsíci a použít ho k tankování kosmických lodí, které míří do hlubokého vesmíru. Měsíc by se mohl stát důležitou čerpací stanicí pro další cesty do vesmíru. Program Lunar Gateway má ambiciózní cíl, vrátit lidi na Měsíc v roce 2024.”

    Nosit správně nasazenou roušku je velmi důležité. Nosní buňky obsahují vysoké hladiny proteinů, na které se nový koronavirus váže, aby se jejich prostřednictvím dostal do těla.

    Nosit správně nasazenou roušku je velmi důležité. Nosní buňky obsahují vysoké hladiny proteinů, na které se nový koronavirus váže, aby se jejich prostřednictvím dostal do těla.
    Nosit roušku tak, aby zakrývala ústa i nos je velmi důležité. “Zajímavé je, že  –19, kvůli kterému nosíme roušky, se zaměřuje na typy buněk, které se nacházejí v nose. Podle vědců by pak odhalený nos mohl způsobit, že se nakazíte mnohem pravděpodobněji.” Říká redaktor Prima ZOOM Mirek Honsů a dodává: “Mezinárodní tým vědců zaznamenal, že vstupním bodem  je nos. Nosní buňky obsahují vysoké koronavirus  aby se jejich prostřednictvím dostal do těla.” Původně se zkoumali tkáně srdce, ledvin, očí, plic. Zahrnout do výzkum buněk nosu byl až pozdější nápad.

    Chronické šumění uší mohou zmírnit drobné elektrické šoky spolu s určitými tóny.

    Chronické šumění uší mohou zmírnit drobné elektrické šoky spolu s určitými tóny.
    Tinnitus - šumění, nebo pískání v uších postihuje patnáct procent lidí na světě. Je to velmi psychicky náročné a těžké to zvládnout, obzvlášť pokud to trvá třeba celý den. Vědci mají řešení, jak se problému zbavit, přestože vědci dosud nevědí. co ho způsobuje. “Vědci přišli na to, že je toto chronické onemocnění je spojené s jazykem. Problémy mohou zmírnit mírné elektrické šoky, přes elektrodu spojenou s jazykem, a přes sluchátka, ve kterých zní určité tóny.” Říká vědeckotechnický redaktor Prima ZOOM Jan Kužník.

    Kdyby měl každý obyvatel Země dostat dávku vakcíny proti covidu obsahující skvalen, bylo by nutné zabít nejméně dvě stě padesát tisíc žraloků. Říká redaktor Prima ZOOM Miroslav Honsů

    Kdyby měl každý obyvatel Země dostat dávku vakcíny proti covidu obsahující skvalen, bylo by nutné zabít nejméně dvě stě padesát tisíc žraloků. Říká redaktor Prima ZOOM Miroslav Honsů
    Vývoj vakcíny proti covidu-19, může vést k zabití sta tisíců žraloků. “Ve žraločích játrech se vyskytuje organická sloučenina skvalen. Je to olejnatá látka, která podporuje imunitní systém. Ve velkém ji obsahují právě játra žraloků.” Vysvětluje redaktor Prima ZOOM Miroslav Honsů. “Problém je, že se skvalenem počítá hned několik žhavých kandidátů na vakcínu. Kdyby měl každý obyvatel Země dostat dávku vakcíny proti covidu-19 obsahující skvalen, bylo by nutné zabít nejméně dvě stě padesát tisíc žraloků.”

    Sdružování výzkumných univerzit a boj holandštiny proti angličtině

    Sdružování výzkumných univerzit a boj holandštiny proti angličtině
    Hned na začátku prázdninových měsíců podepsali rektoři pěti českých veřejných vysokých škol v pražském Karolinu Chartu Asociace výzkumných univerzit ČR. Chtějí tak zlepšit postavení českých univerzit v silné mezinárodní konkurenci. Na Youradio Talk to okomentoval Aleš Vlk z portálu Vědavýzkum.cz. Ten také prozradil, že angličtina se jako jazyk vědy nelíbí na nizozemských vysokých školách.
    Logo

    © 2024 Podcastworld. All rights reserved

    Stay up to date

    For any inquiries, please email us at hello@podcastworld.io