žďár nad sázavou

„Rozvoj kreativity umělců v České republice podporuji už přes dvacet let. Hlavně v rámci současného tance, nového cirkusu, pohybového divadla apod. To je nesmírně kreativní a zajímavé umění. I když je to neuvěřitelné, jsme teď na úrovni mezinárodního trhu. Ten rozvoj je tu fantastický,“ říká zakladatelka a ředitelka neziskové organizace Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA a mezinárodního festivalu současného tance KoresponDance Marie Kinsky, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Hraběnka Marie Kinsky je tanečnice a choreografka. „Tanec je způsob, jak pochopit svět a jak pochopit jiné lidi. Je to neuvěřitelný komunikační zdroj,“ říká Kinsky, která je popularizátorkou současného tance. Založila a vede neziskovou organizaci Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA a mezinárodní festival současného tance KoresponDance.Nedávno skončil devátý ročník tohoto festivalu, který byl podle Kinsky velkým úspěchem. „Lidé byli spokojení a užili si to – umělci, publikum i producenti,“ říká Kinsky. Součástí letošního ročníku festivalu KoresponDance byl i krátký filmový festival. Od roku 2013 se festival koná ve Žďáru nad Sázavou. „Je to hodně speciální místo, má velké genius loci,“ vysvětluje Hraběnka, která byla ranním hostem Rádia Z. Ve studiu ji přivítal moderátor Nikola Bojčev.Do roku 1997 žila Kinsky ve Francii, poté se přestěhovala do České republiky. Od té doby se vnímání současného tance v Česku výrazně posunulo. „Je to úplně obrovský rozdíl,“ říká Kinsky. Přispět k rozvoji současného tance je také jedním z hlavních cílů pořádání festivalu KoresponDance. „Největší problém, které má současné umění, ať je to tanec nebo hudba, je to, jak naučit lidi, že umění je pro ně a jejich život a není to elitní záležitost,“ dodává hraběnka. Důležité je proto snažit se přiblížit současné umění lidem.

Zdravím všechny milovníky turistiky, kteří jsou vybaveni pevnou obuví a funkčním oblečením, dobrou náladou a radostí z pohybu. Dnes vyrazíme na patnáct kilometrů dlouhý okruh Vysočinou a nouze nebude o krátké zastávky u dětmi oblíbených soch, které v přírodě záhadně vyrostly pod rukama známého žďárského umělce Michala Olšiaka. Po cestě napočítáme celkem dvanáct rybníků a chybět nesmí ani mlýn, v tomto případě mlýn Brdíčkův neboli Šlakhamr. Šlak nás z téhle túry ale rozhodně netrefí, tempem půjdeme volným a budeme si plnými doušky užívat poklidně zvlněnou krajinu Vysočiny.