Jan Weisser: Víc reklamy, nebo víc redakčního obsahu? Při hledání kompromisů mezi požadavky redakce a inzerentů pomáhá vysvětlování

Jak děti prožívají a vnímají čtení? Co pro ně znamená být dobrý čtenář? Jak se dívají na obrázky v knihách, mají je rády nebo ne? A čemu by chtěla Anežka Kuzmičová porozumět díky svému novému výzkumu o faktické literatuře, kterému se bude od letošního září věnovat?

Na podobné otázky se ptala Lucie Šťastná z IKSŽ Anežky Kuzmičové, výzkumnice Katedry mediálních studií na IKSŽ, v nejnovějším bonusovém rozhovoru Rozprav o médiích na téma LITERATURA PRO DĚTI A DĚTSKÝ ČTENÁŘ.

Anežka Kuzmičová pracovala 12 let na Stockholmské univerzitě, kde získala doktorát a dále absolvovala odborné stáže v Dánsku, Kanadě a Velké Británii. Na Karlově Univerzitě nejdříve působila od roku 2020 v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace na Filozofické fakultě a od roku 2024 vede mezioborovou skupinu zkoumající dětské čtení a čtenářství na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd. Za svůj ojedinělý přístup v oblasti čtení a gramotnosti obdržela v roce 2022 cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru společenských věd. Minulý rok získala ERC Starting Grant (2024-2029) na výzkum čtení informačních textů z pohledu dětí ve věku 9-11 let. 

Foto: Filip Fryml

Zdroj: Anežka Kuzmičová

Jak si Jana Čeňková vysvětluje, že existují knihy, které jsou populární po generace? Jakými prostředky knihy navazují kontakt s dětmi? Zažívají děti rády dobrodružství skrz knihy? Mělo by součástí nich být i poučení nebo výchovný přesah? A jak se staví ke knihám, ve kterých je výchovný přesah sporný?

Vše se dozvíte v nejnovějším bonusovém rozhovoru k Rozpravám o médiích na téma Literatura pro děti a dětský čtenář s Janou Čeňkovou, odbornou asistentkou Katedry žurnalistiky IKSŽ FSV UK. Rozhovor moderuje Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK.
 
Jana Čeňková vystudovala obor bohemistiky – pedagogiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a dnes působí jako odborná asistentka na Fakultě sociálních věd, kde se specializuje na historii i kritiku literatury a ilustrace pro děti a mládež a kulturní publicistiku. Do roku 2017 byla čestnou předsedkyní České sekce IBBY a v současnosti je členkou Českého PEN-klubu a spolku Magnesia Litera. Také se podílela na výborech pro děti (například Říkadla pro celý den a taky na večer vydané v letech 2007 a 2022), je hlavní editorkou řady kolektivních monografií, nebo také členkou dramaturgické skupiny, která se zaměřuje na program hlavního hostování ČR na frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026. 

Zdroj: Jana Čeňková 
Foto: Filip Fryml

Jaký je zájem dětí o knihy? Proč je stále více populární i non-fiction literatura? Libují si stále děti v klasikách jako třeba Harry Potter nebo Rychlé šípy? Může dítě používat knihy už od narození? Jak dospělí odrazují děti od čtení? A co naopak pomáhá, aby dítě číst chtělo? A jak to, že přečtením knihy jejich prožitek nekončí? Mohou o některé z cen za nejlepší dětskou knihu rozhodovat i děti? A proč Anežka Kuzmičová nepoužívá slovo literatura, když s dětmi o knížkách mluví?

Těmito tématy se zabývá nejnovější epizoda Rozprav, ve které diskutují Jana Čeňková, odborná asistentka Katedry žurnalistiky IKSŽ FSV UK, Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu při Národní knihovně ČR, a Anežka Kuzmičová, výzkumnice Katedry mediálních studií IKSŽ FSV UK. Diskuzi moderuje Lucie Šťastná z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

Čím se komunikace veřejnoprávních médií liší od té, kterou mají soukromá média? Čeho se vlastně týkal spor mezi Českým rozhlasem a webem Hlídací pes? Vyřešily tyto instituce své nesrovnalosti? Jak pracuje Český rozhlas s umělou inteligencí? Používá ji pro tvorbu textů?

Všechny tyto otázky vám zodpoví nejnovější bonusový rozhovor Rozprav o médiích na téma FINANČNÍ PŘEŽITÍ MÉDIÍ s Jiřím Hošnou, ředitelem komunikace, obchodu a vnějších vztahů v Českém rozhlase. Rozhovor moderuje Lucie Šťastná z IKSŽ.

Jiří Hošna odstartoval svou mediální kariéru v agenturním zpravodajství České tiskové kanceláře a také jako redaktor Mladé fronty DNES. Do oboru public relations se plně ponořil, když byl mluvčím Královéhradeckého kraje. V rámci své profese kladl důraz na externí komunikaci, udržování a rozvoj vztahů s novináři a také na marketingové aktivity. Podílel se také na evropských projektech, konkrétně spoluvytvářel strategie pro komunikaci a marketing v oblasti veřejné správy a v rámci agentury AMI Communications se na manažerské pozici specializoval na korporátní a krizovou komunikaci, nová média a online řešení. V březnu 2024 bude již osmým rokem působit na pozici ředitele komunikace, obchodu a vnějších vztahů v Českém rozhlase, za který také občasně vykonává činnost tiskového mluvčího.

Zdroj: informace.rozhlas.cz
Foto: Filip Fryml

Proč je podle Roberta Čásenského svoboda slova permanentně v ohrožení? Jaký je podle něj její stav v České republice? Proč pokládal za důležité založit před pěti lety českou pobočku Mezinárodního tiskového institutu? A jaké plány má s magazínem Reportér?

Odpovědi na tyto otázky, nebo například čím se bude zabývat česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu v tomto roce, si můžete poslechnout v bonusovém rozhovoru Rozprav o médiích na téma FINANČNÍ PŘEŽITÍ MÉDIÍ s Robertem Čásenským, šéfredaktorem magazínu Reportér. Rozhovor moderuje Lucie Šťastná z IKSŽ.

Robert Čásenský pracoval v mediálním prostoru už za svých studií na Filozofické fakultě. V té době také na pozici redaktora v Denním Telegrafu poznal, jaké to je, když se do médií začne míchat politika. Šéfredaktora listu totiž odvolala výkonná rada ODS, protože se jí nelíbilo, kam list politicky směřuje. Čásenský z deníku odešel. Na přelomu tisíciletí vykonával v Lidových novinách funkci zástupce šéfredaktora. Do Mladé fronty DNES nastoupil v roce 2001 původně na stejnou pozici a za pět let se stal šéfredaktorem. Odešel v roce 2013 poté, co Andrej Babiš koupil společnost MAFRA, pod kterou spadá právě i MF Dnes. Po svém odchodu založil magazín Reportér, který od té doby vede jako šéfredaktor, zároveň je jeho jediný vlastník. V současné době je také předsedou české pobočky Mezinárodního tiskového institutu. Zdroj: Wikipedie

Foto: Filip Fryml

Co považuje Libuše Šmuclerová za největší úspěch? Jak hodnotí dnešní českou mediální krajinu? Jak se proměňuje? Čím mohou sociální sítě médiím škodit? A co by podle ní měla média udělat pro to, aby je nezastínily sociální sítě?

To i třeba to, jak se staví k žebříčkům nejvlivnějších žen České republiky, ve kterých se dlouhodobě pohybuje, se dozvíte v nejnovějším bonusovém rozhovoru k Rozpravám o médiích na téma FINANČNÍ PŘEŽITÍ MÉDIÍ s Libuší Šmuclerovou, předsedkyní správní rady Unie vydavatelů a předsedkyní dozorčí rady Czech News Center. Moderuje Lucie Šťastná z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

Libuše Šmuclerová začala v médiích pracovat v roce 1988, kdy se v Československé televizi podílela na vzniku pořadu Studio Kontakt. V počátcích TV Nova působila jako dramaturgyně prvního investigativního pořadu Na vlastní oči, poté jako šéfredaktorka publicistické redakce a v letech 1999–2004 povýšila na programovou ředitelku a výkonnou ředitelku této televize. V roce 2007 nastoupila jako generální ředitelka do Ringer, a.s., z níž se v roce 2014 stala společnost Czech News Center. V letech 2014 až 2023 zde byla předsedkyní představenstva a od ledna letošního roku vykonává funkci předsedkyně dozorčí rady Czech News Center. V současné době zároveň zastupuje české vydavatele ve světové asociaci WAN-IFRA, kde je od roku 2010 volenou členkou Boardu WAN-IFRA, vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a také je členkou Výboru ceny Arnošta Lustiga.

Jak média v současné době udržitelně financovat? Jaké možnosti mají soukromá média v Česku? Jakým výzvám čelí? Co mohou nabídnout inzerentům? Jak jsou na tom veřejnoprávní média? Byla by vhodnější větší státní podpora médií? A jakou formu by měla mít? Jaké dopady na fungování mediálního trhu může mít připravovaná velká mediální novela?

Poslechněte si diskusi s Libuší Šmuclerovou, předsedkyní dozorční rady Czech News Center a předsedkyní správní rady Unie vydavatelů, Jiřím Hošnou, ředitelem komunikace, obchodu a vnějších vztahů v Českém rozhlase, a Robertem Čásenským, šéfredaktorem magazínu Reportér. Diskusi naposledy moderuje Alice Němcová Tejkalová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, která Rozpravy z vlastního rozhodnutí opouští.

Je podle Denisy Hejlové osvěta ohledně rozpoznávání reklamy dětmi důležitá? A co by podle ní měl každý o reklamě vědět? A proč je podle ní Tik Tok a další sociální sítě pro děti nebezpečný? A jak sama postupuje jako rodič? Jaká rodičovská strategie se jí osvědčila?

Bonusový rozhovor k Rozpravám o médiích na téma HRANICE REKLAMY s Denisou Hejlovou, docentkou na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK a vedoucí Centra pro strategickou komunikaci na téže fakultě, moderovala Lucie Šťastná z téhož institutu.

Denisa Hejlová je česká vědkyně a expertka na strategickou komunikaci a PR. 10 let vedla Katedru marketingové komunikace a PR na IKSŽ FSV UK, nyní je garantkou oboru Strategická komunikace a vedoucí Centra pro strategickou komunikaci na FSV UK.
Zakladatelka projektu Férová reklama za označování reklam v influencer marketingu. Je také iniciátorka a spoluautorka Doporučených pravidel pro označování reklamy a Etického kodexu influencerů Férový influencer. Zavedla výuku a výzkum vládní komunikace, public affairs, strategické komunikace či influencer marketingu. V roce 2012 založila spolu se svými studenty server Markething.cz, dále napsala řadu odborných publikací a knih. V roce 2017 získala od Asociace public relations Cenu za celoživotní přínos oboru za dlouhodobý přínos a kultivaci public relations v České republice. Zdroj: Hejlova.com, Ukforum.cz.

Co je greenwashing? Jak se snaží firmy manipulovat se zákazníky, co se týče zelených témat? A je to jen problém komunikace? A jak tomu napomáhají média? Mají o greenwashingu čeští spotřebitelé dostatečné povědomí? A jak se pro němu mají bránit?

Bonusový rozhovor k Rozpravám o médiích na téma HRANICE REKLAMY s Petrou Koudelkovou, vedoucí Katedry marketingové komunikace a PR na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, moderovala Lucie Šťastná z téhož institutu.
Foto a technika: Filip Fryml.

Petra Koudelková vystudovala Řízení a ekonomiku podniku na VUT v Brně. Dlouhodobě se věnuje marketingové komunikaci v MSP a v posledních letech se zabývá green marketingem a komunikací udržitelných témat. Již 8 let působí jako odborná hodnotitelka Top odpovědné firmy roku aliance Byznys pro společnosti. Na katedře MKPR působí již 10 let a od roku 2023 převzala její vedení po docentce Denise Hejlové. Je autorkou několika monografií a jiných vědeckých článků. V rámci fakulty se věnuje udržitelnému rozvoji, působí v pracovní skupině pro udržitelnost na FSV UK a spolupracuje se studenty na projektech zaměřující se na tato témata. Zdroj: Petra Koudelková.

Sledujete instagramový účet Svět influencerů, kde se dozvíte, kteří influenceři neoznačují reklamu? Proč byl před lety v nejlepším ukončen a nyní je opět aktivní? Proč už na něm nepracuje Marek Bačo? A jaké s ním má on a jeho kolega Petr Vančura plány? A proč je vlastně nepřiznaná reklama ze strany influencerů problém?

Bonusový rozhovor k Rozpravám o médiích na téma HRANICE REKLAMY s Markem Bačou, strategickým a výkonným ředitelem EssenceMediacom, moderovala Lucie Šťastná z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

Marek Bačo je hlavní mediální stratég a výkonný ředitel v globální mediální a komunikační agentuře EssenceMediacom, jež poskytuje své služby mnoha předním společnostem, např. Google, T-Mobile či Tesco. Mimo tvorbu strategií se také podílí na inovacích v rámci mediálních a obsahových služeb. Vystudoval marketingovou komunikaci na VŠFS a v marketingu a médiích se pohybuje přes 20 let. Má za sebou bohaté manažerské a marketingové zkušenosti, které nasbíral především v digitálních, kreativních a mediálních agenturách.  Je spoluautorem Světa Influencerů - IG účtu, kde se snažil popularizovat etické limity reklamy influencerů. Je externí spolupracovník APEKu, evangelický pastor a ve volném čase se věnuje vzdělávání mládeže. Zdroj: M. Bačo.