genetika

Americkým lékařům se před časem podařilo zbavit dědičných nemocí genetickým zásahem. „Dítě zdědilo po každém z rodičů poškozený gen, ve kterém chyběla bílkovina. Kvůli tomu se u dítěte projevila takzvaná Pompeho choroba,“ vysvětlil pro Rádio ZET biolog a genetik Jaroslav Petr. Tato choroba těžce postihuje svaly, především srdce už během vývoje v těle matky. „Dítě přichází na svět těžce postižené, umírá většinou do jednoho až dvou let,“ vysvětluje.

„Nejznámější jsou breast cancer geny BRCA1 a BRCA2. Začaly se vyšetřovat převážně u žen. Ty jsou velmi rizikové pro rakovinu prsu a vaječníků. Asi deset procent těchto nádorů je dáno geneticky,“ říká klinická genetička Zdeňka Vlčková, která byla ranním hostem na Rádiu ZET. „I muži mohou být nositeli těchto mutací. Nejsou vázány na pohlaví,“ dodává.

Forenzní genetika se zabývá genetickým zkoumáním pro potřeby dokazování a objasňování v trestních i civilních řízeních. „Veškeré části lidského těla v sobě obsahují buňky se skrytou DNA, kterou analyzujeme. K analýze je tedy vhodná jakákoli část lidského těla,” popisuje forenzní genetik z Kriminalistického ústavu Vlastimil Stenzl, který byl ranním hostem na Rádiu ZET.

,,Archeogenetika je rozvíjející se vědní obor. S pravěkou DNA se musí zacházet velmi šetrně, máme speciální laboratoře. U tisíce let mrtvých lidí zjistíme i dnes třeba stravovací návyky nebo nemoci,” říká archeolog Michal Ernée, který byl ranním hostem na Rádiu ZET.

„Mýty a polopravdy o životě Gregora Johanna Mendela se neustále přemílají už od počátku 20. století, kdy se o něj vědci začali zajímat,” říká Pavlína Pončíková z Moravského zemského muzea v Brně, která byla ranním hostem na Rádiu ZET. Moravské zemské muzeum se v rámci oslav 200 let od jeho narození snaží uvádět na pravou míru mýty a nepravdy kolem genetiky i jeho života.

„Klasickým příkladem je populace lidí, která v 80. letech žila v severních Čechách. Těhotné ženy byly vystaveny vysokými koncentracemi znečišťujících látek a během nitroděložního vývoje plodu docházelo k poškození genetické výbavy nenarozených dětí. Dnes proto můžeme sledovat u vnuků babiček z 80. let výskyt astmatu. Je to takzvané genetické působení znečištěného ovzduší, které se může přenášet přes generaci,“ popisuje působení znečištěného ovzduší vedoucí Laboratoře pro studium kvality ovzduší Jan Hovorka, který byl ranním hostem Rádia Z.

Za pomoci kmenových buněk je možné provést opravu například sítnice v oku nebo poškozeného srdce po infarktu. „Téma kmenových buněk je proto pro medicínu velmi významné. Člověk by měl být ale samozřejmě racionální. Jde vyrobit umělého člověka, můžu vyrobit svou vlastní kopii. Ale tady už se setkáváme s morálními a etickými problémy“ říká Radek Klubal z Medicínského centra Praha, kde se kmenovými buňkami a genetikou zabývají.

„Lidský mozek je vůbec tím nejsložitějším zařízením na světě. 100 miliard neuronů – to je to, co člověka dělá člověkem,“ říká přední český neurochirurg z Ústřední vojenské nemocnice v Praze Vladimír Beneš. V Interview Martina Kováře ale dále zmínil, že neurochirurgové mozek opravit neumí. Umí pouze předcházet tomu, aby se poškodil. Většina operací je preventivních. Podle Beneše zatím není ani zdaleka jasné, co všechno lidský mozek umí a čeho je schopen. Těžko lze proto říct, k jak velkému poznání dosud vědci a lékaři dospěli. Řekl také, že zásadní změnu v neurochirurgii přinesla počítačová tomografie a magnetická rezonance. Úsilím tohoto oboru je podle Beneše především to, aby operace představovaly co nejmenší riziko. „Trvale de facto precizujeme to, co děláme. Na to máme všemožná udělátka a navigační systémy,“ vysvětluje Beneš.Budoucnost tohoto oboru je podle Benešových slov více o etice než o samotné medicíně. „Objevují se neuroprotézy. Pořád je tam ta možnost nějakého interface mezi mozkem a zevním zařízením, to už je do určité míry výroba nadlidí,“ říká neurochirurg. Lidský věk se podle něj už dále prodlužovat nebude. „Buňky mají naprogramovanou svou smrt a to zatím nikdo obejít nedokáže. Limit okolo 90 až 95 let je vcelku reálný a rozumný,“ říká Beneš. Důležitější otázkou je kvalita života, myslí si neurochirurg. Měli bychom se proto spíše starat o to, aby během stáří lidé prodělali méně nemocí. Tématem rozhovoru bylo také srovnání českého zdravotnictví se světem. Podle Beneše je české zdravotnictví velmi kvalitní a během pandemie se to prokázalo. „Nemáme se za co stydět. Pokud bych onemocněl, tak bych rád nebyl zrovna na cestách, ale byl tady,“ dodává Beneš.

20. července 1822 se narodil Johann Mendel. Zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti.