Logo

    historik

    Explore "historik" with insightful episodes like "Historik Ladislav Kudrna: Jestli byli komunisté v něčem mistři, tak v tom, že si dokázali udělat nepřítele z čehokoliv", "Vojenský historik Eduard Stehlík: Pražské povstání je jedna z klíčových událostí z našich moderních dějin", "Československý stát byl spontánně provolán lidem. Zaskočilo to i politiky, říká historik", "Historik Ivan Šedivý: Mnichov i srpen 1968 znamenaly ztrátu iluzí" and "Jiří Rajlich: Spojeneckého vylodění se zúčastnilo prakticky celé československé letectvo" from podcasts like ""Interview Martina Kováře", "Interview Martina Kováře", "Ranní host", "Interview Martina Kováře" and "Zprávy Rádia ZET"" and more!

    Episodes (14)

    Historik Ladislav Kudrna: Jestli byli komunisté v něčem mistři, tak v tom, že si dokázali udělat nepřítele z čehokoliv

    Historik Ladislav Kudrna: Jestli byli komunisté v něčem mistři, tak v tom, že si dokázali udělat nepřítele z čehokoliv
    Nejenom s hudebním undergroundem, ale především s ním, byl kdysi spojen fenomén dlouhých vlasů. „Dlouhé vlasy byly něco, co večer nesundáš do skříně. Byl to jasný vzkaz režimu – liším se, myslím jinak. Jestli byli komunisté v něčem mistři, tak v tom, že si dokázali udělat nepřítele z kohokoliv, respektive z čehokoliv. A to, co původně začínalo jako apolitické hnutí, kdy mladí lidé chtěli posouvat hudbu, tak komunisté z toho politikum udělali. Protože pokud tě někdo pronásleduje za to, co posloucháš, tak tě to donutí reagovat. Dnes je pro mladé lidi nepředstavitelné, že vás mohl kdokoliv zastavit na ulici, dát vám pokutu za to, jak vypadáte nebo vás násilím ostříhat,“ říká historik Ladislav Kudrna, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

    Vojenský historik Eduard Stehlík: Pražské povstání je jedna z klíčových událostí z našich moderních dějin

    Vojenský historik Eduard Stehlík: Pražské povstání je jedna z klíčových událostí z našich moderních dějin
    „Pražské povstání je událost, která byla občas možná zapomínána, někdy možná překrucována. Přitom je to vlastně největší bojové vystoupení Čechů na našem území ve 20. století. Během pěti dní přišlo o život tři tisíce lidí. A my jsme to vlastně vyhráli, protože 8. května odpoledne německé síly podepisují kapitulaci a ten den začínají Prahu opouštět. Povstání bylo vlastně úspěšné,“ říká vojenský historik Eduard Stehlík, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

    Československý stát byl spontánně provolán lidem. Zaskočilo to i politiky, říká historik

    Československý stát byl spontánně provolán lidem. Zaskočilo to i politiky, říká historik
    „Pokud by už všichni byli v očekávání, že to co nejdřív praskne, samozřejmě by byli v Praze. 27. října zatím v podstatě nikdo nic netušil. O tom svědčí třeba fakt, že Karel Kramář byl v té době v Ženevě,” popisuje zlom v dějinách naší země historik Jaroslav Šebek. „Bylo to jako blesk z čistého nebe. Stát byl spontánně provolán lidem. To by si politici nenechali ujít, aby byli oslavováni v pražských ulicích,” dodává ranní host Rádia ZET.

    Historik Ivan Šedivý: Mnichov i srpen 1968 znamenaly ztrátu iluzí

    Historik Ivan Šedivý: Mnichov i srpen 1968 znamenaly ztrátu iluzí
    „Myslím, že připomínat si Mnichovskou dohodu smysl má, ale už z jiných důvodů než před dvaceti lety. Přestalo to být historickým traumatem. To je to hlavní, co se změnilo,” říká historik Ivan Šedivý, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Na druhou stranu to otevírá spoustu otázek, na které je možné odpovídat různými způsoby. Ty otázky jako by byly nadčasové.”

    Odveta nacistů za útok na Heydricha byla horší než kdokoliv předpokládal, říká historik Čvančara

    Odveta nacistů za útok na Heydricha byla horší než kdokoliv předpokládal, říká historik Čvančara
    Dnes je to přesně 80 let od útoku na Reinharda Heydricha – tehdy nejmocnějšího muže Protektorátu Čechy a Morava. Nacista, generál policie a také spoluautor takzvaného konečného řešení židovské otázky měl jako zastupující říšský protektor za úkol potlačit český odboj. Nacista Heydrich odpor prakticky zdecimoval, přesto ne zcela: před 80 lety, 27. května 1942, na Heydricha zaútočili parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš vyslaní z Británie. Heydrich následkům atentátu 4. června podlehl. Toto téma probral s historikem Jaroslavem Čvančarou moderátor Martin Karlík.

    Spor o smysl českých dějin byl střetem historismu a politického pragmatismu, říká historik Ivan Šedivý

    Spor o smysl českých dějin byl střetem historismu a politického pragmatismu, říká historik Ivan Šedivý
    Co bylo podstatou sporu o smysl českých dějin? Podle historika Ivana Šedivého šlo o to, zda máme na českou společnost nazírat prizmatem historickým, tedy jestli to, co se v tehdejší společnosti odehrávalo, má kořeny v minulosti, nebo zda na ně máme pohlížet sociologickým pohledem. „Historismus versus realismus a politický pragmatismus, tak, jak to prezentoval například Masaryk,“ říká Šedivý, který byl hostem Interview Martina Kováře.O tom, že byly české země součástí hlavních událostí v Evropě, lze podle Šedivého mluvit do období vrcholného středověku. Poté se už ocitly na periferii Evropy. „Naše přetrvávající a úporná představa o tom, že jsme pevnou součástí Evropy v užším slova smyslu, tu byla od první republiky. Málo si ale uvědomujeme, jsme z koncertu Evropy vypadli někdy na počátku raného novověku,“ říká historik. Šedivý je autorem knihy o první světové válce. Motivací pro něj bylo mimo jiné to, že se od svého dědy, který první světovou válku zažil jako důstojník, o ní dozvídal jinak, než jak se psalo v učebnicích. „První světová válka poprvé ukázala, že modernita a technický pokrok nejsou jenom pozitivní a že s sebou často přináší také hrůzy,“ vysvětluje Šedivý.Rakousko-Uhersko podle historika spělo k rozpadu i nebýt války. „Byl to stát postavený na myšlence anacionální. Národnost a nacionalismus ale hrál ve 20. století jednu z klíčových rolí. Bez rozvalu by to bylo asi těžko řešitelné,“ dodává Šedivý. Přiznal také svůj obdiv k prvnímu československému prezidentovi Tomáši G. Masarykovi. A to i přesto, že s mnohým, co Masaryk udělal, nesouhlasí. Podle historika je ale Masaryk úžasná postava a má smysl se k němu stále vracet.

    Stehlíkův kurz moderních českých dějin 4/10

    Stehlíkův kurz moderních českých dějin 4/10

    Je tu další díl našeho historického seriálu! Téma čtvrtého dílu je: ČEŠI JAKO NEVĚŘÍCÍ NÁROD.

     Je to tak? Jak na tom ve skutečnosti jsme a hlavně jak to bylo v moderní historii? 
    Maličko se obávám, že jestli jsme v minulých částech balancovali na hraně zloby oponentů, tak tentokrát jsme urazili úplně všechny...ale rozhodně to není cílem!

    ...a pozor: toto je rozhovor skutečně natáčený přímo u mne na hausbotu! 

    pro zájemce literatura:
    Tomáš Petráček: Sekularizace a katolicismus v českých zemích: specifické rysy české cesty od lidové církve k nejateističtější zemi světa, Ostrava 2013.
    Martin Jemelka-Jakub Štofaník: Víra a nevíra ve stínu továrních komínů: Náboženský život průmyslového dělnictva v českých zemích (1918—1938), Academia, Praha 2020.
    Petr Fiala, Pavel Marek, Jiří Foral, Karel Konečný, Michal Pehr, Miloš Trapl: Český politický katolicismus 1848–2005, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008.
    Václav Vaško: Dům na skále, 3 díly, Karmelitánské nakladatelství 2004, 2007, 2008.

    odkazy:
    www.michalstehlik.cz
    www.petrhorky.cz

    Support the show

    Stehlíkův kurz moderních českých dějin 3/10

    Stehlíkův kurz moderních českých dějin 3/10

    VZNIK ČESKOSLOVENSKA

    Třetí díl našeho seriálu o moderních dějinách České republiky zveřejňujeme v předvečer státního svátku 17.11.2020. Tématem je tentokrát vznik Československa. Jistě, máme v tom všichni jasno, přece jsme se to učili ve škole a navíc v čem jiném by se měl orientovat každý Čech, než alespoň v základních okolnostech vzniku našeho státu...tak príma, co bychom říkali, kdyby se vedla řeč o národnostním složení nově založené země? Kdyby padla otázka po národní identitě? Jaké byly vzájemné vztahy a potřeby Čechů a Slováků v době založení a pak i v průběhu fungování našeho společného státu? A jak to vůbec bylo s vlivem Německa a Sovětského svazu na naše dějiny? Je tu další díl....a další nálož třaskavých námětů do debat a do diskuzí!

    Support the show

    Stehlíkův kurz moderních českých dějin 2/10

    Stehlíkův kurz moderních českých dějin 2/10

    V den státního svátku zveřejňujeme druhý díl této akademie, kterou politici pohrdli. :-))) A v tento sváteční den se jedná o díl, který je zaměřený na osobnosti našich moderních dějin - podle mne to je docela třaskavý příspěvek do debat zavilých zastánců či odpůrců TGM, Gotwalda, Beneše, Havla, Husáka a dalších... Nuže kdo je připraven vnášet do zažitých dezinterpretací a běžných klišé čerstvý vzduch reality, stačí kliknout na play!

    Support the show

    Stehlíkův kurz moderních českých dějin 1/10

    Stehlíkův kurz moderních českých dějin 1/10

    Když přesně před rokem nabídl historik Doc.Michal Stehlík zdarma semestrální kurz moderních dějin českým politikům (aby neříkali nesmysly), zatoužil jsem takový kurz navštěvovat sám. Utekl rok a nikdo z politiků kýžené nabídky nevyužil! Velká chyba!  A tak je to tady: Nejen pro politiky, ale PRO VŠECHNY! Užijte si neotřelé jádro našich moderních dějin. A diskutujte, nesouhlaste, podporujte, debatujte - protože znalosti a schopnost debatovat jsou pilíře mostu ke smysluplné budoucnosti. A kdoví, třeba někdy i nějaký ten politik sem zavítá...

    Support the show
    Logo

    © 2024 Podcastworld. All rights reserved

    Stay up to date

    For any inquiries, please email us at hello@podcastworld.io