martin kovář

Současná britská královna Alžběta II. se za dobu, kdy je britském trůnu, potkala s celou řadu premiérů. Jaký s nimi měla vztah? Tomu se v osmém dílu pořadu Královská rodina věnují moderátor Ondřej Kopa a historik Martin Kovář.

Král nebo královna má ve Velké Británii pouze formální roli, na politické dění nemá téměř žádný vliv. Politický názor panovníka musí zůstat tajemstvím. Občané ale poznají, který politik má náklonnost královny a který naopak ne. Přestože se v tomto ohledu chová Alžběta II. korektně, veřejnost umí vztahy mezi politiky a královnou rozpoznat.

Současná britská královna Alžběta II. je na trůnu už od roku 1952. Během té doby se vystřídala celá řada předsedů vlády. O spolupráci královny a premiérů je další díl pořadu Královská rodina, kterým provází historik Martin Kovář a moderátor Ondřej Kopa.

Britská královna Alžběta II. nastoupila na trůn ve 25 letech po smrti svého otce Jiřího VI. V roce 1952. Velká Británie v té době zažívala velmi těžké období. Přestože se řadila mezi vítěze druhé světové války, byla země ekonomicky naprosto zdevastovaná. „Podruhé během čtvrt století vedla válku nad své ekonomické možnosti a bylo to znát ve všech ohledech,“ říká Historik Martin Kovář.

Velká Británie byla během druhé světové války ostrovem svobody na mapě okupované Evropy. Více než rok vedla osamoceně válku proti Německu. „Byla jedinou evropskou zemí, která od září 1939 až do roku 1945 vedla proti Německu, Itálii, Japonsku a jejich spojencům válku,“ připomíná historik Martin Kovář.

Tématem dalšího dílu pořadu Královská rodina byla abdikační krize z roku 1936, která otřásla britskou královskou rodinou i celou monarchií. Počátkem roku nastoupil po Jiřím V. na britský trůn Eduard VIII.

Tématem dalšího dílo pořadu Královská rodina byla Windsorská dynastie, která v současnosti vládne ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Kořeny Windsorů sahají do první poloviny 19. století, kdy se královna Viktorie z Hannoverské dynastie provdala za Alberta Sasko-Koburského.

Nový pořad Královská rodina se se bude zabývat britskou královskou rodinou a děním ve Velké Británii. Kde se vzala fascinace britskou monarchií? „Ta trvá po celé moderní dějiny. Monarchie byla od nepaměti výjimečná. Jedna z nejtradičnějších, nejslavnějších, nejbohatších. Do první světové války byla Británie první světovou velmocí,“ říká historik Martin Kovář. Spolu s ním pořadem provází moderátor Ondřej Kopa.

„Hrozně mi vadí, že se tady hrozně lže,“ říká filozofka Anna Hogenová. Ještě horší je ale podle ní to, že si na lež lidé zvykají. Přiznala, že v současném světě se jí nežije jednoduše. „Někdy je to tak smutné, že potřebuju zalézt a hledat se a znovu načerpat sílu do dalších dnů,“ dodává filozofka.Hogenová, která byla hostem Interview Martina kováře, označuje současnou dobu jako „příliš pozdní nebo postmoderní“. Každý má v této době svou pravdu a svůj svět. Každý také může být prezidentem. Chybí zde pravdivost. Svět po pandemii je podle Hogenové jiný, než byl před ní. „Lidé si uvědomili, že svět není naplněn jen ontickou nouzí, to jest, že peníze nejsou jen na toto a ono, ale že je tady také nouze, která je naprosto nepochopitelná a které nerozumíme. Narážíme na zeď něčeho, co nás má v moci,“ vysvětluje Hogenová. Touto ontologickou nouzí je podle ní právě pandemie, která lidstvo dusí. Ještě přitom není konec, myslí si filozofka. Pandemie otřásla jistotami, které si lidé upevňovaly po celá desetiletí. Najednou se ale lidé museli zastavit a naučit se být sami. „Najednou se na člověka navalila zodpovědnost. Věděl, že je blízko smrti. Možnost smrti tady byla a ta člověka nutí přemýšlet,“ říká filozofka. Očekává, že zavedený pracovní pořádek se bude měnit. „Nevím přesně jak, ale práce bude ubývat. Pak nastanou šílené problémy, protože současný člověk neumí žít ve volném čase tak, aby byl tvůrčí a měl pocit plnosti,“ dodává Hogenová. Základní nepodmínění příjem bude v budoucnu podle ní nevyhnutelný.

Schůzka amerického prezidenta Joea Bidena a jeho ruského protějška Vladimíra Putina v Ženevě nic důležitého nepřinesla. V Interview Martina Kováře to řekl publicista, bývalý politik a ředitel Občanského institutu Roman Joch. Podle svých slov byl Joch k summitu předem skeptický. „Více pomohl Putinovi než Bidenovi. Putin je vladař, který je velice tvrdý a drsný. Tímto summitem ukázal svým občanům a celému světu: podívejte, já jsem jeden ze tří nejdůležitějších mužů planety,“ říká Joch. Proč se Biden s Putinem chtěl setkat? Podle Jocha je to mánie amerických prezidentů, kteří na začátku svého prvního funkčního období usilují o schůzku se svým ruským protějškem. Spojeným státům to ale mezinárodní postavení nezlepší, už tak ho mají dost silné, myslí si Joch. „Putin by si mohl časem začít hrát na jakéhosi arbitra americko-čínského sporu. Zatím je spíše vstřícnější vůči Číně, ale myslím, že nakonec své politické kariéry, která bude ještě dlouhá, se bude pasovat do role starého moudrého státníka,“ vysvětluje Joch.Spojené státy Jocha po prvním půlroce Bidena v prezidentském úřadu nijak nepřekvapily. „Amerika zůstala rozdělená. Na tom Trumpův odchod nic nezměnil. Takhle rozdělené státy v Evropě nemáme, možná s výjimkou Polska,“ říká Joch. Jak vidí jako konzervativec budoucnost Republikánské strany? Donald Trump je u řadových voličů Republikánů podle Jocha stále oblíbený. Málokdo z republikánských představitelů proto proti němu vystupuje. Většina straníků cítí, že je s Trumpem nutné stále vycházet, přesto ho za svého příštího prezidentského kandidáta nechtějí, protože mají obavy z toho, že by znovu prohrál. „Trumpismus ano, ale teď už s někým jiným, mladším,“ dodává Joch.

Ruský Prezident Vladimír Putina prezident USA Joe Biden se poprvé setkali na jednání v Ženevě. Europoslanec a bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra (ODS) nemá ale od této schůzky velké očekávání. Řekl to v Interview Martina Kováře. „Michal Kubal schůzku v České televizi označoval jako epochální historickou událost roku. Myslím si, že o tom to není. Je to normální schůzka,“ říká Vondra. Podle svých slov bude pozorně sledovat, co Biden od Putina dostane. Některé „dárečky“ už prý dostal dříve. Na schůzce měl podle Vondry nepochybně větší zájem Putin, který díky ní získává mezinárodní uznání. „Pro Američany je v současné době hlavní vyzyvatel Čína a bude to tak čím dál tím víc. Proto chtějí zchladit relaci s Ruskem, aby na to nemuseli reagovat dnes a denně,“ vysvětluje europoslanec. Spojené státy se budou snažit zabránit spojení mezi Pekingem a Moskvou, které by pro ně bylo problematické. Vondra také řekl, že úkolem Evropy je přesvědčit USA, že Rusko nelze bagatelizovat. Pro ni totiž Rusko vyzyvatelem je. Vondra se s Bidenem v minulosti několikrát osobně setkal. „Mám na něj dobré vzpomínky. Byl pro mě tehdy typickým představitelem atlantického establishmentu v demokratické straně. Dalo by se říci, že to byl gentleman, který byl trošku oslněný svým krasořečněním,“ vzpomíná europoslanec. Od té doby už uplynulo 25 let a podle Vondry je otázkou, jak silný nyní Biden bude především v konfrontaci s Putinem, který je zcela odlišným typem politika. „Biden je vychovaný gentleman, který má zábrany. Určitě by ho nikdy nenapadlo někoho otrávit jedem,“ dodává europoslanec.

Hostem Heleny Šulcové byl publicista, moderátor Rádia Z, historik, vysokoškolský profesor a odborník na anglosaský svět profesor Martin Kovář. Mluvili spolu o tom, jak zvládá všechny své funkce, i o vlivu distanční výuky na vysokoškoláky i jeho malého předškoláka. Podle Kováře jsme díky pandemii měli možnost lépe poznat sami sebe: „Někteří z nás měli to štěstí, že kromě všech těch nepříjemných věcí, to dalo možnost se zklidnit. A zamyslet se nad tím, nakolik to, co děláme, má smysl. Bylo to ošklivých 15 měsíců, ale kdybych to shrnul, dost jsme se o sobě naučili.“Řeč přišla i na nový přírůstek v britské královské rodině. Podle Kováře je narození nového člena významnou událostí bez ohledu na aktuální vztahy. Ve jméně druhorozené dcery prince Harryho a jeho ženy Meghan - Lilibeth Diana – vidí pokus nedokončit odstřihnutí páru od monarchie. A udržet tak i přes oceán alespoň emocionální vazbu.

Hostem Interview Martina Kováře byla europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. „Já si nemyslím, že pan premiér Babiš je levicový nebo pravicový. Je prostě tam, kde mu to vyhovuje a podle toho dělá svůj volební program,“ říká europoslankyně. Konečná je přesvědčená o tom, že pokud by KSČM v roce 2018 nesouhlasila s tolerancí vlády Andreje Babiše, vznikla by vláda hnutí ANO spolu s ODS. „Po tom, co jsem si zažila Topolánka a Nečase, jsem si nedovedla představit, že tohle je ta správná cesta pro Českou republiku,“ vysvětluje Konečná. KSČM podporovala vládu Andreje Babiše téměř celé funkční období. Nedávno se však strana rozhodla toleranci vypovědět. „S vládou Andreje Babiše jsme měli podepsaný toleranční patent, a to by se mělo ctít. K prvnímu vážnému rozkolu došlo při hodnocení programových priorit. Posledním momentem bylo 10 miliard korun, které dostala armáda,“ říká europoslankyně. Komunisté totiž požadovaly, aby tyto peníze byly použity na řešení problémů s koronavirem. Tématem rozhovoru bylo také hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. KSČM zatím svůj postoj nezveřejnila. Ve hře jsou podle Konečné dvě varianty. Buď se komunističtí poslanci vysloví pro nedůvěru, nebo opustí sál. Co Konečnou vedlo ke vstupu do komunistické strany? „Měla jsem názory a postoje, které splňoval pouze program KSČM. Když jsem nastupovala na vysokou školu, tak se hodně začalo řešit školné a různé zdražování. Chodila jsem na hodně brigád, abych vůbec mohla studovat,“ vzpomíná europoslankyně. Další motivací pro Konečnou byla zahraniční politika. Velkým mementem pro ni byla válka v Jugoslávii.

„Inflace je něco, čeho se bojí celý svět. Není to problém jenom České republiky. Myslím si, že u nás růst cen nebude tak dramatický jako jinde,“ říká ekonom Vladimír Pikora, který byl hostem Interview Martina Kováře.Podle Pikory se inflace bojí především Američané. Důležité bude, jak na růst cen zareagují centrální banky. Ekonom očekává, že Česká národní banka by mohla ke zvýšení úrokových sazeb přistoupit už v červnu. Evropské centrální banky přitom už několik let drží úrokové míry v záporných hodnotách. To je podle Pikory špatně. ČNB má na rozdíl od eurozóny kladné úrokové sazby, i tak jsou ale velmi nízko. Tématem rozhovoru byl také evropský fond pro obnovu a modernizaci ekonomiky, ze kterého Česko získá téměř 200 miliard korun. „Je to úplná šílenost. Od ministryně Maláčové slyšíme, že by tyto peníze mohly být použity jako zdroj financování důchodové reformy. Ta by tak byla po dobu pěti let financována z evropských peněz. Nevíme ale, co bude pak. Je to nejhorší možnost, jak peníze vyhodit z okna,“ říká Pikora.Peníze by se podle něj měly použít především na technologie. Pikora kritizuje EU za to, že vychází z předpokladu, že je možné se stále dokola zadlužovat. Česká republika by se měla pokusit zabránit tomu, aby dluh rostl tak dramaticky jako nyní. Nezbytná je podle ekonoma také důchodová reforma. „Bojím se, že po volbách přijde k moci levice a ta šetřit neumí. Umí jen rozdávat. Očekávám, že místo toho, aby se škrtalo, tak se budou zvyšovat daně,“ dodává ekonom.

17. května skončí rotační výuka a do škol se tak vrátí všechny děti z prvního stupně. „Nečekali jsme, že to bude trvat tak dlouho. Bylo to náročné. Na druhé straně jsme se toho strašně moc naučili,“ řekla v Interview Martina Kováře Radka Wildová, prorektorka Univerzity Karlovy a poradkyně ministra školství. Rok s koronavirem proto podle Wildové nebyl z pohledu školství ztraceným. Nazývá ho naopak rokem poznání a věří, že uplynulé období jednou vyhodnotíme tak, že přineslo i něco dobrého. Přimlouvá se za to, aby návrat dětí do škol byl co nejvíce pozvolný. „První kroky musí být vstřícné k individuálním potřebám a možnostem dětí. Měli bychom naplnit očekávání dětí, které se na tyhle chvíle dlouho těšily,“ říká Wildová. Věří, že zkušenosti, které učitelé během distanční výuky získali, budou přenositelné i do doby po pandemii.

Češi budou moci v létě cestovat do tradičních destinací, na které jsou zvyklí. V to věří místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež, který byl hostem Interview Martina Kováře. „Letošní sezóna bude stoprocentně lepší než ta loňská. Slovensko a Rakousko budou lidem určitě k dispozici,“ říká Papež. Očekává, že Spojené státy se pro turisty otevřou na konci léta. Covid pas nebude podle Papeže nic jiného než aplikace, do které budou lidé vkládat informace ať už o očkování nebo jiných formách protilátek. „Diskuse se vede více o tom, jak covid pas bude vypadat, než co bude obsahovat. To je handicap,“ dodává místopředseda asociace. A předpokládá, že pro letní sezónu se jednotný covid pas zavést nestihne. Papež také sdělil, že pandemii nepřežilo přes 220 českých cestovních kanceláří z necelých 900.

Vztahy mezi Ruskem a Českem nikdy horší nebyly. Myslí si to bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, který byl hostem v Interview Martina Kováře. Tématem rozhovoru byla diplomatická krize mezi oběma zeměmi po odhalení vlivu Ruska na výbuch muničního skladu ve Vrběticích. „Důležité je, že kroky, které Česko podniklo, byly učiněny koordinovaně ze strany předsedy vlády, ministra zahraničí i prezidenta republiky,“ řekl Svoboda. Zdůraznil i to, že se Česká republika nedočkala společného postoje ze strany EU ani NATO. Podobné gesto jako Česko udělalo jen několik zemí. Podle Svobody je k zamyšlení, kde se stala chyba. „Budeme muset vyvinout velké úsilí, abychom udrželi maximální podporu spojenců. Musíme být aktivní a předvídat, jaká bude reakce ruské strany. Protože něco určitě přijde,“ varuje bývalý ministr. Nabádá také k tomu, aby Česká republika udělala vše pro splnění svých závazků vůči NATO.

Pozvání do interview Martina Kováře přijala předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. Hlavním tématem rozhovoru bylo odhalení vlivu ruských tajných agentů na výbuch muničního skladu ve Vrběticích. Pekarová označuje tento čin za teroristický a reakci vlády považuje za nedostatečnou. „S teroristy se nevyjednává, Rusko rozumí jenom síle. Je potřeba přistoupit k vyhoštění mnohem většího počtu diplomatů,“ říká Pekarová. Poukazuje na to, že ruských diplomatů je v Praze zhruba 140 a vyhoštění 18 z nich je málo. Podle poslankyně nesmí být Rusko zapojeno do dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech. Připomněla, že od začátku vyzývá k tomu, aby vláda dbala doporučení českých bezpečnostních složek, které před tím varují. „Plánování cesty do Moskvy se rovná zradě. Chceme vysvětlení a Hamáčkovu rezignaci,“ říká Pekarová, podle které se prezident ČR Miloš Zeman dopouští kolaborace tím, že k případu zatím mlčí. Přibývá tak důvodů, proč chce TOP 09 spolu s dalšími opozičními stranami vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. „Tato vláda selhala na plné čáře,“ dodává Pekarová.