školy

Čas letních prázdnin pomalu končí a přesně za týden dětem začne škola. „Děti stres nemají, máme ho my. A my ho přenášíme na děti,” říká pro Rádio ZET dětský psycholog Václav Mertin z Katedry psychologie Univerzity Karlovy. „Podstatné je, jak se na věci díváme a jak je zvládáme my dospělí. Týká se to všeho.”

Ministr školství Vladimír Balaš z hnutí STAN řekl, že větší kapacity pro ukrajinské děti mají školy mimo Prahu. Zatím se zapsalo kolem 57 tisíc žáků z Ukrajiny, původní odhad byl asi 130 tisíc. Přesnější počet bude jasný v září. Situace je nepřehledná, protože část lidí se vrátila na Ukrajinu, další naopak přicházejí. Podle náměstka pro řízení sekce vzdělávání a mládeže na Ministerstvu školství Jana Mareše je nejasný stav kolem nástupu ukrajinských dětí do českých škol pro ředitele zdejších škol velkou komplikací v plánování.

V Praze dnes bude konference "Jak vybrat dobrého ředitele". Řeč je o ředitelích ve školách. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala je potřeba při výběru budoucích ředitelů, klást důraz hlavně na jejich vize. Téma s ním řešila moderátorka Petra Květová Pšeničná.

Na umístění do škol čekají v České republice stovky dětí. Jak systém zatím zvládá situaci a jak se daří aklimatizace ukrajinských dětí? „Máme připravenou strategii pro případ, že by konflikt na Ukrajině pokračoval dál. Zítra poprvé zasedne odborný tým školství, který na základně modelů navrhne další opatření”, řekl ministr školství Petr Gazdík. Nejen toto téma s ním řešila moderátorka Petra Květová Pšeničná.

Vláda souhlasila s nákupem dalších 14 milionů antigenních testů na koronavirus, které jsou určené pro samotestování ve školách. Měly by vystačit na testování dvakrát týdně, dodání očekává v únoru a březnu. Zakázku by měla připravit Správa státních hmotných rezerv.

Poslední zářijový týden je každoročně věnován tradiční kampani České asociace streetwork Týden nízkoprahových klubů. „Činnost nízkoprahového klubu spočívá v podpoře a doprovázení dítěte a dospívajícího jeho životem a jeho starostmi a někdy i radostmi. Klienty jsou děti a dospívající, kteří se nacházejí v nepříznivé sociální situaci,“ vysvětluje ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová.

V základních a středních školách se dál žáci v celé zemi testovat nebudou. Povinné zůstane nošení roušek na chodbách či v šatnách, které by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mělo ochránit školy před uzavíráním kvůli výskytu nákazy.

Dnes začal nový školní rok. Ten zahájí školy testováním na covid-19. Výjimku z něj mají pouze žáci a zaměstnanci škol, kteří mají doklad o očkování nebo o prodělané nemoci. O začátku školní roku mluvil s viceprezidentkou Asociace ředitelů Základních škol a ředitelku Základní školy Plzeň-Božkov Hanou Stýblovou moderátor Martin Karlík.

„Letošní školní rok byl výjimečně náročný a úplně jiný než ty předchozí. Ani v těch nejdivočejších představách jsme netušili, co nás bude čekat,“ řekl v Interview Martina Kováře učitel mediální výchovy Michal Kaderka. Učitelé podle něj prošli obrovskou zkouškou, ale naprostá většina se zachovala profesionálně.Učitelé se díky distanční výuce naučili zvládat digitální technologie bez rozdílu věku. „Když přišel covid, tak jsme se museli naučit zvládat digitální technologie v takové míře, o které se nezdálo autorům této strategie ani ministerstvu. Šlo to hrozně rychle, byli jsme hozeni do vody. A hlavně jsme na to byli sami,“ říká Michal Kaderka z Učitelské platformy. Změnou prošla i didaktika vyučování a učitelé neměli žádné nástroje, jak motivovat děti na distanční výuce. S tím vším si museli poradit.Podle Kaderky covid rozevřel nůžky mezi dětmi z dobrých a špatných škol. „Covid prokázal kvalitu leadershipů vedení jednotlivých škol. Jakým způsobem přistupovaly k distanční výuce“, dodal s tím, že si školství s dětmi, které se nepřipojovaly k distanční výuce, neví rady už dlouhodobě. Jak s těmito dětmi pracovat do budoucna je tak výzva pro celé školství. Dalším tématem Interview Martina Kováře byla existence víceletých gymnázií. Problémem podle Michala Kaderky jsou ale rozdíly mezi jednotlivými školami. „Nám se tady vytvořil systém, kdy rodiče švindlují s trvalými bydlišti, aby se jim podařilo dostat na nějakou kvalitní spádovou školu… Víceletá gymnázia neprospívají školskému systému, protože odcházejí děti s těmi motivovanými rodiči někam jinam. Proto je nutné řešit tu kvalitu na všech školách,“ uvedl jako příklad finské školství, kde jsou nejnižší rozdíly mezi jednotlivými školami.

Školáci strávili kvůli koronaviru dlouhé měsíce doma na distanční výuce. Mnozí postup vlády kritizovali za to, že místo hledání řešení, raději plošně děti zavírá doma. Do lavic se někteří dostali jen na pár týdnů.

Sněmovna by mohla rozhodnout o sporné učitelské novele. Podle ní by pedagogové měli nárok na plat ve výši 130 procent průměrné mzdy. Předlohu jim vrátil Senát. S novelou ale mají problém ANO, ČSSD a KSČM. Vládní hnutí kritizuje samotné uzákonění poměru platů.

„Nerada slyším slova o ztracené generaci. To je přehnané. Chci ale, abychom dětem opravdu vrátili to, co jim dlužíme,“ říká místopředsedkyně sněmovního školského výboru Kateřina Valachová z ČSSD. Na to, jaké dopady mělo dlouhé uzavření škol se jí v odpoledním vysílání Rádia Z ptala moderátorka Romana Navarová. Školský výbor se na dnešním zasedání zabýval tím, jak výpadek ve vzdělávání co nejrychleji odčinit. „Chceme, aby se od 1. září reálně zvýšili třídnické příplatky pro učitele a učitelky. Chceme podpořit třídnictví. Druhým bodem byli školní metodici prevence. Školy napříč regiony volají po tom, aby tito experti měli větší prostor,“ dodává Valachová. Školský výbor bude také požadovat, aby nejpozději do konce června byl znám plán toho, jak se bude od nového školního roku postupovat v případě zhoršení epidemické situace.

Pozvání do Interview Martina Kováře přijala poslankyně a bývalá ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová (ČSSD). „Dětem toho dlužíme hodně, měli bychom jim to co nejdříve vrátit. Mluvit o ztracené generaci jsou ale příliš tvrdá slova,“ říká Valachová. Stejně tak je ale podle Valachové chybou hovořit o tom, jak Česko pandemii ve školství skvěle zvládlo. České školy byly zavřené nejdéle v celé Evropě. K tak dlouhému přerušení prezenční výuky vůbec nemělo dojít, myslí si Valachová. Důležité podle ní bude, aby příští školní rok byl zcela jiný. Jako místopředsedkyně Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu chce přispět k tomu, aby bylo co nejdříve jasné, co školy od září čeká a jaké budou scénáře jejich fungování. Valachová v rozhovoru také pochválila učitele i rodiče za to, jak si s obtížnými podmínkami poradili. „Z úředních maturit se díky panu premiérovi stal červený hadr. Já jsem zvedla prapor za maturanty a učně u závěrečných zkoušek, a to z praktických důvodů. Z praktických předmětů se totiž maturovalo v situaci, kdy vůbec praxe nebyly obnoveny,“ vysvětluje poslankyně. Lepším řešením by podle ní bylo zprůměrování známek z předešlého studia. Moderátor Martin Kovář se ptal také na blížící se volby do Poslanecké sněmovny a situaci, ve které se ČSSD nachází. „Skandály ve vládě, zprávy z Bruselu nebo z Moskvy udělají s preferencemi divy. Lidé si potom nejsou jistí, jestli sociální demokracie je ta, kdo drží pevně kormidlo, a preference letí dolu,“ dodává Valachová.

24. květen bude dnem D pro návrat školáků a studentů do lavic. Plně obnoví výuku bez rotací základní i střední školy. Vysoké školy začnou prezenčně vyučovat teorii. O zmírnění koronavirových opatření rozhodla v pondělí vláda.

17. května skončí rotační výuka a do škol se tak vrátí všechny děti z prvního stupně. „Nečekali jsme, že to bude trvat tak dlouho. Bylo to náročné. Na druhé straně jsme se toho strašně moc naučili,“ řekla v Interview Martina Kováře Radka Wildová, prorektorka Univerzity Karlovy a poradkyně ministra školství. Rok s koronavirem proto podle Wildové nebyl z pohledu školství ztraceným. Nazývá ho naopak rokem poznání a věří, že uplynulé období jednou vyhodnotíme tak, že přineslo i něco dobrého. Přimlouvá se za to, aby návrat dětí do škol byl co nejvíce pozvolný. „První kroky musí být vstřícné k individuálním potřebám a možnostem dětí. Měli bychom naplnit očekávání dětí, které se na tyhle chvíle dlouho těšily,“ říká Wildová. Věří, že zkušenosti, které učitelé během distanční výuky získali, budou přenositelné i do doby po pandemii.

Viroložka a členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace Ruth Tachezy se obává nárůstu počtu infikovaných koronavirem v případě, že bude otevírání škol probíhat současně s dalším rozvolňováním. Řekla to v odpoledním vysílání Rádia Z. Moderátor Martin Karlík se viroložky ptal na plánované rozvolňování, které představila vláda. „Není možné jednoznačně říct, že 10. května otevřeme všechny obchody a přestaneme se na čísla ohlížet. V takovém případě bychom zřejmě měli problém s rostoucím reprodukčním číslem,“ řekla Tachezy. Očekává, že minimálně do konce roku budou muset být nastolena nějaká opatření.

Od 3. května se mohou do základních škol rotačně vrátit žáci druhého stupně v Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji. Ve čtvrtek vláda vyhodnotí, zda se od 3. května budou moct otevřít druhé stupně ZŠ i ve středních Čechách a Praze. V těchto dvou regionech by se od stejného data mohly plně otevřít také mateřské školy. Premiér Andrej Babiš ve vysílání rádia Z řekl, že je ve hře i možnost, že by do škol pustili plošně druhé stupně bez epidemiologických kritérií. Nejen toto téma s ním probrala moderátorka Petra Květová Pšeničná.

Poslední ročník předškoláků a žáci prvního stupně základních škol se v pondělí po dlouhé odmlce opět vrátí do škol. Organizace návratu dětí do škol je podle ředitelů základních škol zvládnutelná, i když bude náročná. Podle některých by bylo lepší, kdyby školy měly na přípravu víc času, jako zásadní problém to ale nevidí.

Část dětí by se už příští týden mohla vrátit do škol. Žáci prvního stupně základních škol se začnou do lavic vracet v rotační formě od pondělí 12. dubna. Třídy se budou střídat po týdnech. Žáci se budou ve školách testovat dvakrát týdně.