platy

Vysokoškolští učitelé, kteří jsou nespokojení s financováním humanitních oborů, chystají stávku. Nespokojenost na humanitních fakultách vysokých škol je podle emeritního ředitele Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy oprávněná. „S platy je třeba něco dělat. Záleží však, jakými způsoby se bude protestovat. Akce ale může přispět ke zlepšení situace,“ myslí si Ivan Šedivý v Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Pokud by byl schválen pozměňovací návrh poslanců koaličních stran k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, pedagogové se mohou rozloučit se slíbenými 130 % průměrné mzdy. Nově by se totiž zákon netýkal všech pedagogických pracovníků, ale pouze učitelů. Toto téma probral s prezidentem spolku Pedagogické komory Radkem Sárközim moderátor Martin Karlík.

Poslanci by se dnes během řádné schůze Sněmovny měli zabývat předlohami ve druhém čtení. Mimo jiné jde i o stanovení průměrné výše učitelských platů.  „Když vezmeme průměrnou mzdu za nějaké období, tak průměrný měsíční plat pedagogů by měl být alespoň na 130 procentech,“ vysvětluje poslanec a člen sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jan Berki z hnutí STAN. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) je průměrný hrubý měsíční plat učitelů na hodnotě 46 843 korun.

„Z našeho pohledu ten tragický scénář být nemusí. Spíš se divíme, že vláda tomu přihlíží. Myslíme si, že jsou třeba určité zásahy vlády, které by pomohly například regulaci cen. Zákon o cenách vládě dává řadu nástrojů, které by mohla využít a v některých sousedních zemích je využívají,” říká místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek, který byl hostem Interview Rádia ZET.

,,Stávková pohotovost byla vůči vládě signálem, že jsme nespokojeni s tím, jak se vyjednává o platech vzhledem k inflaci. Určité posuny nastávají, ale potřebujeme udržet trend, že mladí nastupují do školství a chtějí v něm zůstat,” říká host Martina Kováře, předseda Odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je jasné, že dřívější opatření neměla žádný efekt. “Nedokázala tu epidemii zbrzdit. Přimlouval bych se za to, abychom nečekali, aby protiepidemická opatření přitvrdila. Prosím veřejnost, aby nám pomohla. My sami ten rychlík zastavit nedokážeme. Je třeba, aby každý ta opatření dodržoval, aby lidé na sebe byli opatrní a ohleduplní, aby nikam zbytečně nevycházeli.”“Slyšel jsem srovnání, že se přeci umírá i na jiné choroby jako je rakovina, kardiovaskulární onemocnění.” Komentuje situaci prezident ČLK Milan Kubek a pokračuje: “Jen pro srovnání - na kardiovaskulární choroby zemře u nás každý den přibližně sto čtyřicet lidí, na rakovinu sedmdesát pět a na koronavirus minulý týden umíralo v průměru přibližně šedesát pět lidí denně. Je velmi pravděpodobné, že koronavirus, který je dnes třetí nejčastější příčinou úmrtí u nás v danou chvíli, příští týden předstihne všechny druhy rakoviny a stane se druhou nejčastější příčinou úmrtí. Nevím, na co chceme čekat. To, co nám hrozí, je zahlcení zdravotního systému.”

“Děsím se toho, že kluby budou krachovat. Není to jen o hráčích. V klubech je několik desítek lidí. Když ten klub zkrachuje, tak kam ti lidé půjdou? Půjdou na pracák.” Říká hokejový hráčský agent Tomáš Krejčí a dodává: “Myslím si, že stát by měl udělat úplně jiná opatření. Jsou tu rizikové skupiny - důchodci. Ti důchodci nás táhli dříve a potřebují ochránit. Na druhou stranu stát nevymyslel nic čím by je ochránil.”