Milan Studnička: Rodiče si tu zátěž na začátku školního roku vyvolávají sami. Nechte to na dětech, aby byly iniciativní ve všem, co potřebují

LTC Praha je historický tenisový a hokejový oddíl sídlící na Letenské pláni. „Po roce 1948 zlikvidovali klub komunisti. V rámci sjednocené tělovýchovy se z LTC stalo Dynamo a následně Slavia,“ říká člen výboru LTC Praha Vít Mařík. „V roce 1990 jsme potom, co se rozpadly velké tělovýchovné jednoty, navázali na původní tradici. Členové se ze Slavie přesunulo do historických kulis LTC Praha,“ dodává ranní host Rádia ZET.

V dnešní době je stále dost témat, které mohou tvůrci v podcastech zúročit. „Mezi ta nejoblíbenější témata v současnosti patří zejména krimi příběhy, ale třeba i sport nebo politika,“ říká podcaster Dan Tržil, který současně tvůrcům audio obsahu radí, jak uspět. V dopoledním vysílání Rádia ZET mluvil také o tom, že pokud člověka něco zajímá, je velká pravděpodobnost, že už někdo tvoří audio obsah na preferované téma. „Nedávno jsem konzultoval nově vzniklý podcast, ve kterém se komentuje kultovní seriál Přátele,“ říká. Tvorba podcastu je podle Tržila skvělý způsob, jak sdílet se světem téma, které nás baví. Podcaster odpovídal třeba i na to, za jak dlouho se z volnočasové aktivity může stát výdělek.

Sommelierka Národního vinařského centra Klára Kollárová říká, že víno se degustuje především zodpovědně. „K degustaci se musí přistupovat s otevřenou myslí a rozvahou, abychom víno vychutnali až do poslední chvilky,“  vysvětluje. „Používáme u toho hodně hlavu, všechny senzorické vjemy je zapotřebí zpracovat na základě individuální zkušenosti,“ dodává. Klára Kollárová v dopoledním vysílání Rádia ZET také popisovala, za jak dlouho je schopna kvalitu vína zhodnotit.

Před tím, než Eva Kubátová objevila Mexiko, procestovala několik kontinentů. Země ve střední Americe jí však přijde přinejmenším zajímavá. „Žádný jiný stát na mě tolik nezapůsobil,“ říká autorka Mexikopedie, která byla ranním hostem Rádia ZET.

Zítra proběhne už třicáté předávání cen Český lev. „Rozhodnuto už samozřejmě je. Akademici hlasují dvoukolově. V prvním kole jsou některé profese odkázány na třeba padesátihlavé komise těch, kteří tomu rozumí. To je střih a zvuk. Ale v hlavních kategoriích hlasují všichni akademici. Nominace byly zveřejněny v lednu, poté následovalo druhé kolo za takřka rekordní účasti. Hlasovalo 217 akademiků,“ popisuje ranní host Rádia ZET, prezident České filmové a televizní akademie Ivo Mathé.

„Jeden z mých pradědů byl krejčí. Nevím však, jestli se to ke mně dostalo přes všechna ta kolena,“ říká s nadsázkou módní návrhář Tomáš Machálek. „Na gymnáziu jsem začal tričky s potiskem a provokoval jsem společnost tím, co jsem si na to tričko dal. Tehdy se to dařilo pouhým růžovým tričkem. Už tehdy jsem zjistil, že je u oblečení důležitá kvalita,“ vzpomíná ranní host Rádia ZET.

Na střední zdravotnické škole chtěl být plastický chirurg. Všechno však změnil kadeřnický kurz, který absolvoval. „Po samotném kurzu je to už hodně o praxi a zkušenostech. Důležití jsou také lidé, kteří člověka nasměrují a navedou,“ popisuje svou cestu Tomáš Arsov. Přínos zdravotnické školy však hodnotí kladně. „Učili jsme se tam, jak přistupovat k lidem a umění rozpoznat diagnózu. V kadeřnickém oboru je to velice užitečné,“ dodává ranní host Rádia ZET.

Začínala jako překladatelka a pro české čtenáře objevila Dana Browna. Dnes je Magdalena Feldeková šéfredaktorkou nakladatelství Metafora. „Jsme součástí nakladatelského domu Grada a tvoříme jednu jeho značku. Rukopisů nám chodí hodně. První je čtou naše redaktorky. Když vyberou, posunou mi je k posouzení. Ale spíše se specializujeme na překladovou literaturu. Na tento rok máme plán udělat padesát titulů,” předjímá ranní host Rádia ZET Feldeková.

Jaroslav Špulák je jedním z novinářů, kteří udělali osobní rozhovor s Karlem Gottem. „Často volal hudebním publicistům a diskutoval s nimi o tom, co napsali. Člověk musel vždy psát s vědomím, že si daný text obhájí. S Gottem se nádherně kontrolovaly rozhovory před vydáním,“ vzpomíná Jaroslav Špulák z deníku Právo.

„V sedmi letech jsem se rozhodla, že chci být herečka. Rodiče mi v tom nebránili. Když jsem se dostala na konzervatoř, byl to pro mě velký úspěch. Tehdy jsem si myslela, že mám vyhráno a mám kariéru v kapse,“ říká Miriam Chytilová. „Byla jsem rozčarovaná, když jsem zjistila, že není jednoduché být herečkou,“ dodává ranní host Rádia ZET.