čssd

„Není moc, jak hodnotit kroky vlády, protože příliš kroků nedělá. Vláda dostala velkou důvěru v tom, aby přivedla například veřejné rozpočty do černých čísel, aby zastavila velké zadlužování a tak dále. Bohužel této příležitosti nevyužila. Za první rok a půl svojí činnosti za ní nejsou příliš velké výsledky, což považuji za velkou chybu. A pokud vláda něco dělá, tak chystá úsporné opatření tím nejjednodušším a nejprimitivnějším způsobem na lidech, kteří se nemohou bránit – ať už je to seškrtání valorizace důchodů nebo plánované úspory na studentech a na rodinách s dětmi,“ říká předseda ČSSD Michal Šmarda, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Levice si způsobila problém svým chováním sama. Svým chováním, přístupem a problémy. Nevěnovala se těm, kdo tu levici volí. Někdo jim vyluxoval voliče. V budoucnu bude také hodně důležité, zda bude mít levice ve svém čele lídra. Bez lídra to rozhodně zvládnout nejde,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a kandidát na prezidenta Josef Středula, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Jediné, co teď musíme udělat, je dokázat lidem, že jsme svoje chyby pochopili, přiznat je, omluvit se za ně a už je nikdy nezopakovat,” říká v Interview Martina Kováře předseda ČSSD Michal Šmarda. „Sociální demokracie v minulosti udělala řadu chyb, kvůli kterým se nedostala do parlamentu a voliči ji za ně právem potrestali,” dodává v rozhovoru na Rádiu ZET.

Bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický kandidoval v nedávných volbách do Poslanecké sněmovny jako nestraník za ČSSD. Zatímco sociální demokracie se po osmi letech ve vládě tentokrát ani neprobojovala do dolní komory, novou vládu utvoří dvě předvolební opoziční koalice. Jednou z vládních stran se stanou také Piráti. „To je sebevražda,“ říká Stropnický.

SPD pravděpodobně nebude mít zastoupeni ve vedení Poslanecké sněmovny. Proti je vznikající nová vládní koalice, která bude mít v dolní komoře 108 mandátů. „Jsou komičtí, vadí mi to. Dostali jsme se do fáze, kdy říkat pravdu je extrém,“ říká poslanec SPD Jaroslav Foldyna.

Volební kandidátku ČSSD na jihu Moravy opustilo 14 lidí včetně jejího dřívějšího lídra Břetislava Štefana. „Pokusili jsme se na jižní Moravě postavit novou kandidátku. Chtěli jsme komunikovat jiným způsobem bez otřepaných frází a okoukaných tváří,“ řekl Štefan v odpoledním vysílání Rádia Z. Na podrobnosti se ptal moderátor Martin Karlík. Centrální vedení strany na úkor Štefana dosadilo na místo lídra jihomoravské kandidátky statutárního místopředsedu ČSSD Romana Onderku. Pro Štefana přitom hlasovalo 85 procent členů jihomoravské organizace. Dalším zásahem bylo posunutí Kateřiny Valachové na vyšší pozici, konkrétně na druhou za Onderku. „Pro nás tímto končí angažmá na kandidátce do Parlamentu ČR. Nevnímám to jako tragédii. Nová lepší ČSSD nás ještě čeká,“ dodává Štefan.

Novým nejvyšším státním zástupcem se stal Igor Stříž. Vláda v pondělí schválila jeho nominaci. Stříž úřad řídil jakožto první náměstek od 1. července poté, co ve funkci skončil Pavel Zeman. Podle poslance KDU-ČSL a člena Ústavně právního výboru Sněmovny Marka Výborného je Stříž z hlediska odbornosti kompetentní pro tento úřad. „To, co mně, respektive KDU-ČSL i Koalici Spolu vadí, je symbolická minulost,“ řekl Výborný v ranním vysílání Rádia Z. Je pro něj těžko přijatelné, aby šéfem žalobců byl člověk, který byl součástí prokuratury minulého režimu. „Velmi aktivně tehdy posílal do vězení mladé lidi, kteří odmítali z různých důvodů sloužit v komunistické armádě. To je minulost, která by neměla být součástí životopisu nejvyššího státního zástupce v České republice,“ dodal Výborný. Lepším řešením by podle něj bylo nechat jmenování nového šéfa žalobců až po podzimních sněmovních volbách.

Senát má dnes na programu projednání stavebního zákona. Očekává se, že novelu zamítne. Senátorské kluby včetně frakce vládních ANO a ČSSD stavební zákon odmítají, protože vznik centrálního stavebního úřadu vzdaluje stavební řízení od měst a obcí. Na otázky moderátora Martina Karlíka ke stavebnímu zákonu odpovídal v odpoledním vysílání Rádia Z předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Přijetím tohoto zákona by podle něj došlo k omezení kompetencí samospráv. „Jsme přesvědčeni o tom, že bychom neměli demontovat smíšený model veřejné správy,“ říká Vystrčil. Zdůraznil, že místní znalost je ve stavebním řízení důležitá. „Argumentů, proč stavební zákon odmítnout, je obrovská řada,“ dodává předseda Senátu.

„Jsou tady spekulanti s bydlením, kteří mají tisíce volných bytů a kvůli tomu pak lidé nemají kde bydlet,“ řekla v Interview Martina Kováře ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Podle jejího návrhu by se pokuta za prázdný byt měla platit až od čtvrtého bytu.„Pokuta za prázdný byt je myšlena přes daňový systém. Klidně ho můžete mít prázdný, ale my si myslíme, že v bytech by se mělo bydlet,“ dodala Maláčová s tím, že vlastnictví bytů by mělo být regulováno.Navrhované zvýšení minimální mzdy na 18 tisíc korun bude mít podle ministryně Maláčové pozitivní dopad na státní rozpočet. „Míň se bude pracovat načerno a stát pak o to více vybere… Já tomu naprosto věřím,“ podle Maláčové se ušetří i na sociálních dávkách. Maláčová chce na příštím zasedání vlády navrhnout i obdobu kurzarbeitu pro firmy v obcích zasažených ničivým tornádem.Jana Maláčová povede pražskou kandidátku ČSSD v parlamentních volbách. K možnému sestavování povolebních koalic se ale nechtěla příliš vyjadřovat. Jak ale uvedla příští vládnutí nebude možné bez zvyšování některých daní. Jako příklad uvedla zvyšování daní z kapitálových zisků.

Řada struktur ve zdravotnictví byla během pandemie rozvrácena nekvalifikovanými zásahy. V Interview Martina Kováře to řekl psychiatr, bývalý ministr zdravotnictví a současný europoslanec za SPD Ivan David. Poškozena byla pode něj především hygienická služba, která je klíčová pro zvládnutí pandemie. Přesto české zdravotnictví jako celek podle něj obstálo. Ivan David se obává jako psychiatr i dopadu distanční výuky na děti. "Ten defekt tam bude trvalý. V tom dětském roku je jeden rok nestandardní výuky dlouhá doba", říká David s tím, že psychiatrické ordinace praskaly ve švech už dříve. Podle bývalého ředitele bohnické psychiatrické léčebny budeme žít s koronavirem už navěky. Jedinou možností, jak koronavirus omezit, je podle něj vakcinace. Řekl také ale, že rozvojové země si nejsou schopny pořídit vakcíny v dostatečném množství. Očekává proto, že se odtud bude pandemie opakovaně šířit do Evropy. SPD přitom odmítá třeba covid pasy. Podle Davidova vyjádření v Interview Martina Kováře je ale kvůli obhajobě svobody.Jak pandemii zvládla Vláda Andreje Babiše? „Jako opoziční politik bych měl hovořit velmi přísně. Ale je potřeba si uvědomit, že kdokoliv by měl co k dočinění s touto pandemií, tak by nepochybně vyvolával nespokojenost,“ říká David. Lidé budou podle něj vždy nespokojení buď z důvodu, že opatření jsou příliš přísná, nebo naopak příliš mírná. Hlavním problémem dnešní doby je podle Davida to, že neexistují autority. Každý má pocit, že všemu rozumí sám nejlépe.„Jedním z podstatných problémů českého zdravotnictví je odchod kvalifikovaných odborníků do zahraničí,“ vysvětluje bývalý ministr zdravotnictví. Důvodem jsou především mzdy. Podle Davida je v zahraničí po odbornících hlad. Česko by se proto mělo zamyslet nad tím, co udělat pro to, aby se tito lidé vraceli. „To, že lidé odcházejí do zahraničí, je pozitivní za předpokladu, že se vrátí,“ dodává David.

Lékař a senátor Jan Žaloudík (nestr. za ČSSD) byl často ostře kritizován za své názory na pandemii. „Neměnil bych na tom prakticky vůbec nic. Přibylo mi otázek, odpovědí je málo,“ řekl Žaloudík v Interview Martina Kováře.  „Celá covidová pandemie měla aspekt kromě toho medicínského také informační a psychosociální. To, co jsme s dětmi provedli, to je hrůza,“ řekl senátor. Připomněl také ekonomické dopady, jejichž následky budou trvat dlouho, a politický i geopolitický rozměr pandemie. Podle Žaloudíka se ale zapomnělo také na bezpečnostní aspekt pandemie. „Umíme zrušit hranice během 48 hodin. Skončil celý Schengen, který se budoval roky. Lid se ani nebránil. Je to regulace strachem, to je na tom to nejstrašnější,“ dodal Žaloudík. Jaký je jeho postoj k očkování? „Moje reakce byla jednoznačná. Disciplinovaně jsem čekal, až budu osloven v rámci své věkové kategorie. Potom jsem se neprodleně nechal očkovat. Nikoliv ze zdravotních důvodů, potřebuju doklad, výjezdní doložku,“ vysvětlil senátor.Žaloudík podle svých slov nikdy nepochyboval o tom, že sestřičky a lékaři situaci zvládnou. Praktickým lékařům ale vytkl to, že měli obavy chodit do rodin, čímž by ulevili nemocnicím. Kritizoval také to, že během pandemie neproběhly pitvy v případech, kdy to bylo potřeba. Pandemie se podle senátora mohla zvládnout lépe, aby zátěž nemocnic byla menší. Pacientů, kteří zemřeli s covidem, tak mohlo být méně, myslí si Žaloudík. Podle něj by měla být ještě dodatečně provedena analýza listů o prohlídce zemřelých.

„Nerada slyším slova o ztracené generaci. To je přehnané. Chci ale, abychom dětem opravdu vrátili to, co jim dlužíme,“ říká místopředsedkyně sněmovního školského výboru Kateřina Valachová z ČSSD. Na to, jaké dopady mělo dlouhé uzavření škol se jí v odpoledním vysílání Rádia Z ptala moderátorka Romana Navarová. Školský výbor se na dnešním zasedání zabýval tím, jak výpadek ve vzdělávání co nejrychleji odčinit. „Chceme, aby se od 1. září reálně zvýšili třídnické příplatky pro učitele a učitelky. Chceme podpořit třídnictví. Druhým bodem byli školní metodici prevence. Školy napříč regiony volají po tom, aby tito experti měli větší prostor,“ dodává Valachová. Školský výbor bude také požadovat, aby nejpozději do konce června byl znám plán toho, jak se bude od nového školního roku postupovat v případě zhoršení epidemické situace.

Do studia Rádia Z přišel bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Z funkce šéfa české diplomacie byl odvolán těsně před vypuknutím vrbětické kauzy. „Byl to jeden z významných novodobých momentů pro českou diplomacii. Takto zásadní kauzu jsme v posledních třiceti letech zatím neřešili. Ve vztahu s Ruskou federací to může být zásadní zlom,“ řekl Petříček v ranním vysílání. Podle bývalého ministra se během vrbětické kauzy ukázalo, jak Rusko Českou republiku vnímá. A doufá, že si společnost uvědomí, že partneři Česka jsou v Evropské unii. To, že chce mít České republika korektní vztahy s Ruskem, ještě podle Petříčka neznamená, že by se mu mělo podbízet. Řekl také, že kauza ukázala, jak důležité je v těchto situacích správně komunikovat s veřejností. „Reakce české vlády byla velmi tvrdá a adekvátní. Zdá se ale, že postup s partnery nebyl dostatečně koordinován. Jejich reakce mohla být v některých případech razantnější,“ zhodnotil Petříček.  Z ministerstva zahraničí odešel Petříček před dvěma měsíci. Moderátor Nikola Bojčev se ho ptal také na to, jak tento čas strávil. „Měl jsem možnost se trochu více věnovat rodině a také se rozhlédnout. Částečně se vracím zpátky na akademickou půdu. Trochu jsem si odpočinul. Z politiky se ale úplně stáhnout nechci. Mám pocit, že je potřeba řadu věcí stále ještě měnit,“ dodal Petříček. Mrzí ho především nedokončená práce v oblasti spolupráce ve vědě a výzkumu. Po několika letech jednání se ale podařilo uzavřít spolupráci s významnou vědeckou institucí ve Spojených státech.

Pozvání do Interview Martina Kováře přijala poslankyně a bývalá ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová (ČSSD). „Dětem toho dlužíme hodně, měli bychom jim to co nejdříve vrátit. Mluvit o ztracené generaci jsou ale příliš tvrdá slova,“ říká Valachová. Stejně tak je ale podle Valachové chybou hovořit o tom, jak Česko pandemii ve školství skvěle zvládlo. České školy byly zavřené nejdéle v celé Evropě. K tak dlouhému přerušení prezenční výuky vůbec nemělo dojít, myslí si Valachová. Důležité podle ní bude, aby příští školní rok byl zcela jiný. Jako místopředsedkyně Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu chce přispět k tomu, aby bylo co nejdříve jasné, co školy od září čeká a jaké budou scénáře jejich fungování. Valachová v rozhovoru také pochválila učitele i rodiče za to, jak si s obtížnými podmínkami poradili. „Z úředních maturit se díky panu premiérovi stal červený hadr. Já jsem zvedla prapor za maturanty a učně u závěrečných zkoušek, a to z praktických důvodů. Z praktických předmětů se totiž maturovalo v situaci, kdy vůbec praxe nebyly obnoveny,“ vysvětluje poslankyně. Lepším řešením by podle ní bylo zprůměrování známek z předešlého studia. Moderátor Martin Kovář se ptal také na blížící se volby do Poslanecké sněmovny a situaci, ve které se ČSSD nachází. „Skandály ve vládě, zprávy z Bruselu nebo z Moskvy udělají s preferencemi divy. Lidé si potom nejsou jistí, jestli sociální demokracie je ta, kdo drží pevně kormidlo, a preference letí dolu,“ dodává Valachová.

V Česku začíná předvolební kampaň. Ranním hostem Rádia Z byla politoložka Vladimíra Dvořáková, která popsala dění na politické scéně. Koalice Pirátů a Starostů má podle ní potenciál oslovit občany napříč voličskými skupinami. Dvořákovou ale překvapilo malé zastoupení žen v řadách koalice Pirátů a Starostů. „Piráti byli v minulosti jedinou stranou u nás, která více zdůrazňovala vyrovnané zastoupení. Kritizovali naši politiku, protože je hodně mužská a v jistém slova smyslu hodně arogantní,“ říká politoložka. Moderátor Nikola Bojčev se ptal také na snahu opozice o vyslovení nedůvěry vládě. Dvořáková nerozumí tomu, proč k takovému kroku přistupuje pár měsíců před volbami. „Opozice musí předvídat výsledky toho, co dělá. Pokud vláda opravdu padne, je možné, že prezident republiky Miloš Zeman nechá současnou vládu dovládnout, jak už sám avizoval. Je otázka, co by tím vlastně opozice získala,“ říká Dvořáková. Tím by ale podle ní byla vláda značně oslabena, což by mělo dopad i na zahraniční postavení České republiky a zároveň by tím byla posílena role prezidenta. Politoložka ale dodala, že opozice má na tento krok právo a nelze jí to vyčítat. Tématem byla i ČSSD, která se potýká s dlouhodobým poklesem preferencí. Riziko, že v nadcházejících volbách sociální demokracie nepřekročí pětiprocentní hranici, je podle Dvořákové velké. Připomíná, že jde o nejstarší stranu a bylo by proto velkým překvapením, kdyby v příštím volebním období chyběla v Poslanecké sněmovně.

Opozice z hlasování o nedůvěře už nyní couvnout nemůže, myslí si bývalý premiér Mirek Topolánek, který byl hostem Interview Martina Kováře. „Je to přerostlý a mediálně vyprázdněný problém. Koalice Spolu drží od začátku stejnou linku, Piráti a Starostové lavírují,“ říká Topolánek. Nepředpokládá, že by opozice mohla ve své snaze o vyslovení nedůvěry vládě uspět. A pokud ano, k ničemu zásadnímu to nepovede, myslí si bývalý premiér. Prozradil také, že uvítal vznik Koalice Spolu, kterou tvoří jeho bývalá strana ODS s TOP 09 a KDU-ČSL. Sám prý dříve toužil po integraci pravice, dnes už si Topolánek nemyslí, že je to možné. Koalici Spolu ale vytkl, že nevyužívá prostor, který se jí momentálně nabízí. „Petr Fiala vychází jako přijatelná alternativa z toho, co se nabízí. Proto budu volit Spolu,“ dodává bývalý premiér. Podle něj ale v situaci, v jaké jsou veřejné rozpočty a v jaké je země po pandemii, není možné, aby jakákoliv vláda dělala pravicové kroky. A jak vnímá proměnu českého stranického systému? „Nepřeju si, aby zmizela tradiční levice typu ČSSD. Nicméně za to všechno, co v posledních letech provedla, si to docela zaslouží,“ říká Topolánek. Tématem rozhovoru byla také zahraniční politika. Pro zahraniční partnery je Česká republika nečitelná, protože jednotná česká zahraniční politika podle Topolánka v podstatě neexistuje. Úkolem pro nového ministra zahraničí, ať už jím bude kdokoliv, proto bude, aby Česku vrátil reputaci a respekt, které v minulosti mělo.

„Jan Hamáček dělá všechno proto, aby zjistil, kdo jsou naše zdroje. To ale nezjistí, my svoje zdroje chráníme,“ řekl investigativní novinář Seznam Zpráv Janek Kroupa v odpoledním vysílání Rádia Z. Ministr vnitra Jan Hamáček tvrdí, že se Kroupa dopustil pomluvy a šíření poplašné zprávy, když zveřejnil podrobnosti k Hamáčkově plánované cestě do Moskvy. Hamáček proto podá na Kroupu trestní oznámení. Moderátor Martin Karlík se Kroupy ptal, jestli je na to připraven. „Jsme si jistí, že u soudu nám nic nehrozí. ČSSD panikaří, mají strach a snaží se věcnou argumentaci obrátit do osobního útoku,“ řekl novinář.

Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se pro Rádio Z vyjádřil ke svému nástupci Jakubu Kulhánkovi. "S Jakubem Kulhánkem se osobně znám. Zahraniční politice se věnoval už od studií. Počkal bych na jeho první kroky, kam bude pod jeho vedením směřovat česká diplomacie,“ řekl Petříček a dodal, že zaleží také na tom, kam bude chtít zahraniční politiku směřovat sociální demokracie jako celek. K obavám souvisejícím s Kulhánkovou spojitostí s čínskou společností CEFC Petříček řekl, že pokud by byla jakákoliv pochybnost, že je Kulhánek ovlivňován cizími aktéry, nedostal by nejvyšší stupeň prověrky. A jaká je Petříčkova budoucnost? „V ČSSD zůstávám, chci se dále podílet na jejím životě. Chci pomoci stranu otevírat a navázat spolupráci s občanskou společností,“ řekl bývalý ministr.

K odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka se pro Rádio Z vyjádřil politolog Tomáš Lebeda. Podle něj je neuvážené vyměnit půl roku před volbami ministra, o kterém předseda ČSSD Jan Hamáček veřejně řekl, že je s jeho prací spokojen, ale mění ho z vnitrostranických důvodů. „Jinými slovy tím Hamáček říká, že Petříček pro Českou republiku pracuje dobře, ale nepracuje tak, jak bychom si představovali v rámci strany,“ říká Lebeda, podle kterého je takový důvod k odvolání nelegitimní. Vnímá to tak, že se Hamáček chtěl zbavit svého vyzyvatele. Ministr kultury Lubomír Zaorálek je podle Lebedy jedním z mála politiků, kteří politikou žijí a dávají do ní emoce. „Myslím, že je to správné. Ukázal, že sebou nenechá pohybovat jako s figurkou na šachovnici. Má svou hrdost a svědomí a nemá zapotřebí ve své kariéře dělat věci, o kterých není přesvědčen,“ dodává Lebeda.

„Vidím to jako chladnou politickou úvahu. To rozhodnutí je logické,“ říká k odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka bývalý politik a diplomat Cyril Svoboda. Podle Svobody, který sám v minulosti post ministra zahraničí zastával, dává celý příběh smysl. Petříček kandidoval na post předsedy ČSSD s tím, že strana nemá být ve vládě s hnutím ANO.  Dosavadní předseda strany Jan Hamáček ho ale porazil už v prvním kole. „Delegáti se tím vyslovili za setrvání ve vládě. A Hamáček chce, aby ve vládě byli ti, kteří nemají potíž s tím být v koalici s ANO,“ popisuje Svoboda, který ale souhlasí s tím, že Petříček žádnou chybu neudělal. Musel prý s touto variantou počítat, když se rozhodl kandidovat na post předsedy strany. Výměna ministrů nebude mít podle Svobody zásadní dopad směrem k nadcházejícím volbám. „Jde především o to, aby Hamáček ukázal, že má pevně v rukou své předsednické místo,“ dodal Svoboda.