patenty

Za otce anestezie, který předvedl veřejně první éterovou narkózu, je považován William Morton. Psalo se 16. října 1846 a díky ní byl Edwardu Gilbertu Abbottovi úspěšně odoperován nádor na krku. Průlomový vynález s sebou přináší ale nepříjemné tahanice o patent.

Před 410 lety došlo k velké revoluci na poli optiky. Byla předložena první žádost o patent na dalekohled. Spousta lidí si vynález spojí s Galileem Galileiem. Základy pro tento přístroj ale položil holandský brusič skla a výrobce brýlí Hans Lippershey, který právě 2. října 1608 předložil vládě svůj „přístroj přibližující pomocí čoček věci vzdálené“. Ta mu ale patent nikdy neudělila.

Papír, tužka a hodiny strávené psaním. Dnes už si takový způsob komunikace skoro nedokážeme představit. A vděčíme za to nejspíš Američanovi Williamu Austinu Burtovi, který přišel s revolučním vynálezem nejen pro úředníky, spisovatele nebo novináře. 23. července 1829 získal patent na psací stroj neboli typograf.

Biga, B. (2017). Alternatywy dla patentu. Kultura i Rozwój, 2(1), 33–44.


Wykres 1:
https://postimg.cc/4YwDX35j

Wykres 2:
https://postimg.cc/ThCNysmW

Bez gelových kontaktních čoček si řada lidí dokáže už jen těžko představit život. O to víc bychom měli být hrdi na to, že za tímto výrobkem stojí český chemik Otto Wichterle. Společně s chemikem Drahoslavem Límem učinil zásadní inovaci v optometrii, a to právě 23. dubna 1955. V tento den si nechal patentovat strukturu hydrogelu, který je základem pro výrobu kontaktních čoček.

Celosvětový patent neexistuje, může být udělen evropský patent. Dnes už jsou vynálezy týmovou prací, říká předseda Českého svazu vynálezců a zlepšovatelů Lukáš Zmeškal

„Pane Watsone, prosím, přijďte sem, potřebuji vás!” Tato legendární věta údajně byla první informací přenesená telefonem. Nevyslovil ji nikdo jiný než vědec Alexander Graham Bell. Patent na revoluční přístroj získal 7. března 1876. Myšlenka na vynález telefonu se zrodila překvapivě ve snaze pomoci sluchově postiženým.

Zvukový projev je nejpřirozenějším komunikačním prostředkem člověka. Na jeho zaznamenávání jsme si ale museli počkat až do 19. století. S prvním prototypem mikrofonu přišel Alexander Graham Bell v roce 1876 a byl součástí jeho telefonu. Mnohem více se ale pravděpodobně o rozvoj rozhlasu a hudebního průmyslu zasloužil Emile Berliner. Ten se rozhodl Bellův telefon studovat a přišel na velké množství nedostatků. Vyvinul tak nový typ vysílače a 4. března 1877 si nechal patentovat uhlíkový mikrofon , který známe dodnes.

Čeští vědci získali evropský patent; budoucnost vysokých škol po koronaviru

Evropské vlády podávají pomocnou ruku start-upům; čeká Slovensko zásadní reforma vědy a vysokého školství?

Zájem o licencování výsledků výzkumné a inovační činnosti v Česku z dlouhodobého pohledu roste. Vyplývá to z údajů o poskytnutých licencích na předměty průmyslového vlastnictví za rok 2018, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle Aleše Vlka z portálu Vědavýzkum.cz to poukazuje na to, že Češi mají dostatek zajímavých nápadů a zároveň povědomí o nutnosti chránit si duševní vlastnictví.

V Evropě roste počet evropských patentových přihlášek. Vyplývá to z výroční zprávy Evropského patentového úřadu (EPO) za rok 2018. Oproti předchozímu roku se zvýšil o 4,6 % na rekordních 175 tisíc. „Největší podíl přihlašovatelů tvoří samozřejmě velké nadnárodní společnosti. Ty tvoří kolem 71 %,“ říká Aleš Vlk z portálu Vědavýzkum.cz. Největší přihlašovatelé byli loni například Siemens, Huawei a Samsung.

Příjem veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí z licenčních poplatků za patenty od roku 2005 do roku 2017 postupně narůstá, ale velmi pomalu. Za výjimečný a netypický úkaz je považován Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (UOCHB), který v daném období dosáhl příjmů ve výši téměř 21 miliard korun. I proto ho do statistik Český statistický úřad ve své analýze nezapočítává. Podle Aleše Vlka z portálu Vědavýzkum.cz by se situace mohla zlepšovat, ale úspěch UOCHB nejspíš zůstane ojedinělý.

Ochránit svůj startupový nápad je v dnešních podmínkách poměrně oříšek. Patentování nápadu je totiž běh na dlouhou trať a globální ochrana může stát i miliony korun. „Nové trendy jako algoritmy nebo softwary navíc nelze chránit vůbec. V Americe se o to pokoušejí, ale je to složitý proces,“ říkají Filip Major a Jan Brody z platformy Busyman, která propojuje zakladatele startupů a investory. Existuje i alternativní cesta, jak své nápady ochránit a doložit čas jejich vzniku - odpovědí je blockchain. Otisknutí nápadu do blockchainu je navíc šifrované. Tato technologie je ale stále v počátcích.