vynálezy

August a Louis Lumiérové představili 28. prosince 1895 v pařížském Grand Café svůj nejnovější vynález - kinematograf. Díky němu promítli deset krátkých snímků. Tou dobou šlo o revoluci, která neměla ve světě obdoby, jednalo se o vůbec první promítání filmu v historii. Přestože bratři Lumiérové stáli u zrodu kinematografie, chápali ji jako technickou vymoženost, která brzy omrzí. Nemysleli si, že do budoucna přinese obchodní využití.

Jediný český držitel Nobelovy ceny za chemii, Jaroslav Heyrovský, se narodil 20. prosince 1890. Prestižní ocenění získal zejména za objevení polarografie. Jedná se o vědeckou metodu, kterou se dá zkoumat přítomnosti a koncentrace neznámých látek v roztoku. Heyrovského metoda má pak nejrůznější použití. Například při dobývání rud, při léčbě nemocí nebo při čištění životního prostředí.

Píše se 12. prosinec 1901 a Marconimu se daří bezdrátově spojit britský Cornwall s kanadským ostrovem Newfounland. Signál musel překonat vzdálenost 3500 km. Povede se mu přenést tři krátká pípnutí, což v morseovce znamená písmeno S.

Obsah závěti Alfreda Nobela ovlivnil a stále ovlivňuje členy vědecké obce. Na jejím základě totiž vložil majetek do speciálního fondu, ze kterého se každoročně uděluje cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. Fond obdařil částkou 32 milionů švédských korun a správcem určil Švédskou akademii věd. Položil tak základy ocenění, na které si přeje dosáhnout většina vědců, spisovatelů nebo státníků.

Jukoboxům se původně říkalo nickel-in-the-slot, což představovalo frázi spojenou s vhozením mince do přístroje. V počátcích dokázaly také přehrát pouze jednu skladbu. První jukebox byl nainstalován 23. listopadu 1889 v sanfranciském baru Palais Royale.

Dnes nám to přijde jako samozřejmost. Stačí zmáčknout spínač, lusknout prsty, máchnout rukou nebo říct konkrétní slova a rozsvítí se světlo žárovky. Cesta k tomuto geniálnímu vynálezu ale byla dlouhá a úmorná. Desítky techniků se pokoušeli rozsvítit elektřinu dobrou polovinu 19. století. Závod s únavou a vytrvalostí ale nakonec vyhrál americký vynálezce Thomas Alva Edison. 21. října 1879 osvítil svou laboratoř první žárovkou.

Den 8. října je svým způsobem důležitým dnem pro každodenní chod našich domácností. Máte doma mikrovlnnou troubu? Tak vězte, že právě v tento den, v roce 1945 byl ve Spojených státech amerických udělen patent na vynález mikrovlnného ohřevu potravin. Jeho majitelem byl americký konstruktér Percy Spencer.

Před 410 lety došlo k velké revoluci na poli optiky. Byla předložena první žádost o patent na dalekohled. Spousta lidí si vynález spojí s Galileem Galileiem. Základy pro tento přístroj ale položil holandský brusič skla a výrobce brýlí Hans Lippershey, který právě 2. října 1608 předložil vládě svůj „přístroj přibližující pomocí čoček věci vzdálené“. Ta mu ale patent nikdy neudělila.

Fenomén perpetuum mobile fascinuje lidstvo už po staletí. Představa dokonalého stroje, který by nepotřeboval vnější zdroj energie a sám sobě poskytoval energii na chod, je zakořeněna už v názvu: latinsky znamená perpetuum mobile „věčný pohyb“ či „stále se pohybující“. I přes množství neúspěchů napříč historií se lidé nevzdávají a podobná porušení fyzikálních zákonů stále hledají.

Český tým společnosti Riocath Global,a.s. vyvinul a patentoval ve spolupráci s Vývojovým centrem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR světově unikátní technologii – tzv. autoeversibilní trubici.

Papír, tužka a hodiny strávené psaním. Dnes už si takový způsob komunikace skoro nedokážeme představit. A vděčíme za to nejspíš Američanovi Williamu Austinu Burtovi, který přišel s revolučním vynálezem nejen pro úředníky, spisovatele nebo novináře. 23. července 1829 získal patent na psací stroj neboli typograf.

Dostat se ke svým penězům z bankovního účtu kdykoliv a kdekoliv není v současné době žádný problém. Není to ale zas tak dávno, co síť bankomatů nebyla tak hustá, anebo nebyla vůbec. Vždyť první výdejní automat na hotovost byl instalován 27. června 1967 v Londýně. Postarala se o něj konkrétně britská Barclays Bank.

V dnešním díle přivítáme režiséra, amatérského vynálezce a milovníka nealkoholického piva Honzu Látala. Poví nám o svých teoretických vynálezech, svěří se s tím, jaké to je nejíst 3 týdny a poradí, jak si dobře vydělat na CzechTeku.

Patří mezi vynálezy, které automaticky používáme každý den a jejich geniální jednoduchost už bereme jako samozřejmost. Historie zipu - nenápadného mechanismu, který bezpečně spojí nebo oddělí dva díly - nejčastěji látky, sahá až do poloviny 19. století. Důležitým milníkem je pak 29. duben roku 1917, kdy na svůj vynález zipu získal patent Američan Gideon Sundback.

Bez gelových kontaktních čoček si řada lidí dokáže už jen těžko představit život. O to víc bychom měli být hrdi na to, že za tímto výrobkem stojí český chemik Otto Wichterle. Společně s chemikem Drahoslavem Límem učinil zásadní inovaci v optometrii, a to právě 23. dubna 1955. V tento den si nechal patentovat strukturu hydrogelu, který je základem pro výrobu kontaktních čoček.

Celosvětový patent neexistuje, může být udělen evropský patent. Dnes už jsou vynálezy týmovou prací, říká předseda Českého svazu vynálezců a zlepšovatelů Lukáš Zmeškal

„Pane Watsone, prosím, přijďte sem, potřebuji vás!” Tato legendární věta údajně byla první informací přenesená telefonem. Nevyslovil ji nikdo jiný než vědec Alexander Graham Bell. Patent na revoluční přístroj získal 7. března 1876. Myšlenka na vynález telefonu se zrodila překvapivě ve snaze pomoci sluchově postiženým.

Zvukový projev je nejpřirozenějším komunikačním prostředkem člověka. Na jeho zaznamenávání jsme si ale museli počkat až do 19. století. S prvním prototypem mikrofonu přišel Alexander Graham Bell v roce 1876 a byl součástí jeho telefonu. Mnohem více se ale pravděpodobně o rozvoj rozhlasu a hudebního průmyslu zasloužil Emile Berliner. Ten se rozhodl Bellův telefon studovat a přišel na velké množství nedostatků. Vyvinul tak nový typ vysílače a 4. března 1877 si nechal patentovat uhlíkový mikrofon , který známe dodnes.

Metro je dopravní prostředek, bez kterého si nedokážeme hlavní světové metropole už ani představit. To první začalo jezdit v Londýně 10. ledna 1863. V premiérový den se v něm sveze 40 tisíc obyvatel. Jak tento revoluční nápad vznikl? A co byl hlavní problém?