právo

„Existuje velmi výrazný rozdíl mezi posilováním státu a tučněním státu. První vnímám jako pozitivní tendenci. Stát je totiž schopný lépe posloužit svým občanům. Druhé prožíváme v současnosti. Stát je teď tučný až-až. Přestává respektovat hranice soukromého a veřejného,“ říká právník Karel Havlíček, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

,,Mluvím o věcech bez obalu, to je důvod, proč mě někdo může mít za drsnou. Beru to jako úhel pohledu. Pokud je vhodný okamžik, mluvím i sprostě. Nejsem kostýmková advokátka ani nemám hodinky za milion. Bylo by to u mě kontraproduktivní,” popisuje samu sebe Lucie Hrdá, advokátka se specializací sexualizované násilí.

18. prosince došlo ve Spojených státech ke zdánlivě důležitému milník. V tento den roku 1865 přináší třináctý dodatek ústavy konec otroctví. To bylo přitom jádrem vzniku právě skončené občanské války. Jak ale zmiňujeme, jde pouze o zdánlivý konec. Otroctví bohužel přetrvává až do současnosti.

Už jen podpis prezidenta chybí a začne platit ústavní právo bránit se zbraní. Senátoři návrh schválili. Podle některých názorů je ale taková změna ústavy zbytečná a může navíc dělat problémy. O tématu mluvil s ústavním právníkem Janem Wintrem moderátor Nikola Bojčev.

„Vláda by měla do voleb jmenovat nového nejvyššího státního zástupce. Je to její společenská i politická odpovědnost,“ říká prezident soudcovské Unie ČR Libor Vávra, který byl hostem Interview Martina Kováře. „Nevěřím tomu, že je v Česku systémově možné objednat si trestní stíhání,“ zmiňuje dále v rozhovoru Vávra. Během pandemie se podle něj prohloubily problémy, které se v českém právu už řadu let střádaly. Jedním z největších problémů českého práva je podle Vávry zbytečné množství předpisů. „Věci, které se kdysi řešily maximálně pokynem starosty nebo pana faráře, tak se dnes řeší po hodinových debatách v parlamentu. Právo se stává nepřehledné, a proto je méně respektované,“ říká Vávra. Podle něj je pochopitelné, že zpočátku pandemie reagovala vláda i legislativci intuitivně. Rok a půl dlouhá zkušenost s pandemií ale nevedla k tomu, že by si nyní vedli lépe, myslí si Vávra. Kritizoval mimo jiné to, že ministerstvo zdravotnictví stále přijímá opatření, které správní soudy posléze ruší. Nových zákonů a změn v právním systému je podle Vávry příliš. „Sbírky zákonů z posledních dvaceti let tvoří několik svazků, obsahují přitom jen základní předpisy. Přitom v roce 1919 a 1920 v době, kdy se budovala nová republika, to byly tenké knížky, které byste prolistoval za víkend a pochopil byste, o čem ty zákony byly,“ vysvětluje prezident Soudcovské unie. Zamýšlel se také nad tím, jestli nadbytek předpisů nesouvisí se společenskou krizí. Podobné množství zákonů totiž prý vydávali Němci v době Protektorátu Čechy a Morava v roce 1943 a 1944. Platí v takových podmínkách stále zásada, že neznalost zákona neomlouvá? „Při tom množství právních předpisů je stále obtížnější to vymáhat doslova,“ říká Vávra. Dodal ale, že tato zásada pro běžného občana platí pouze v nejtvrdším jádru práva, jako je trestní právo nebo základní zásady občanského práva.

„Česká justice patří skutečně k nejlepším v Evropě. Existuje dostatečné množství tvrdých statistických dat, která svědčí o tom, že naše justice je velmi dobrá,“ říká právník a novinář Karel Havlíček, který byl hostem Interview Martina Kováře.Přesto podle Havlíčka v justici přežívá spoustu problémů, o kterých se málo mluví. Jedním z nich je například nedostatek administrativních pracovníků. Soudci proto musí dělat administrativní práci. Problémem je podle Havlíčka také špatné procesní právo. Trestní proces se dodnes řídí právním předpisem přijatým v roce 1961. Havlíček očekává radikální změnu ve státoprávní oblasti. „Z hlediska státoprávního žijeme v naprosto přelomové době. Musí přijít nový stát a musí přijít nové právo, nic jiného nezbývá. Dnešní pojetí práva absolutně nevyhovuje tomu, co život přináší,“ říká právník. České právo prošlo během pandemie podle Havlíčka zásadní změnou. „Zcela se proměnilo kvantitativně. Minulý rok jsme byli opravdu velmi pracovití, pokud jde o vytváření nových norem a také o jejich rušení,“ vysvětluje Havlíček. Podle něj téměř všichni dospěli k názoru, že české právo neodpovídá potřebám a pandemie to jenom podtrhla. Česko bylo 15 měsíců v situaci, kdy nerozhodovaly zákony. Vládní opatření zákony rozhodně nejsou, přesto podle Havlíčka likvidují ústavu, protože jsou v určitých okamžicích silnější. Tématem rozhovoru byla i proměna médií a také román, který Havlíček napsal.

Pozvání do Interview Hany Vítkové přijala bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Na stavu, ve kterém se česká justice nyní nachází, se podle Vesecké projevu i to, že do voleb zbývá pár měsíců. „Zaznívá pojem ‚nezávislost státního zastupitelství‘. Myslím si ale, že politici leckdy ani sami nevědí, o čem hovoří,“ říká Vesecká.Problém nezávislosti podle Vesecké spočívá především v neochotě a strachu státních zástupců rozhodovat a v jejich přehnané osobní ambici. Neshody nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který oznámil svou rezignaci, s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou nejsou podle Vesecké důvodem k odchodu z funkce. „Není to nic, co by ho mělo vyvádět z míry. Historie státního zastupitelství se promítá v určitých nesouladech nejvyšších státních zástupců s ministry,“ vysvětluje právnička. Svým odchodem z postu nejvyššího státního zástupce chtěl Pavel Zeman podle Vesecké předejít kárné žalobě, kterou by na něj jinak Benešová podala. Vesecká v justici působí téměř třicet let. „Ke škodě právní soustavy se zde rozmáhá nechuť a alibismus. Dřív jsem měla pocit, že jsou zde výraznější a silnější persony, které si dokázaly jednoznačně stát za svým názorem,“ dodává Vesecká. Připouští ale také, že kauzy jsou čím dál složitější.

Bývalou ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou rezignace nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nepřekvapila. V Interview Martina Kováře řekla, že Zemana poznala jako korektního odborníka a jeho odchod jí mrzí. Obměna na postu je ale podle ní v pořádku.„Už dlouho vím o tom, že zvažoval, kam se dál posunout. Nebyl úplně spokojený. Ve funkci byl deset let. Byl nejvyšší čas, aby jí převzal někdo jiný,“ říká Kovářová. A v jakém stavu je nyní česká justice? „Před rokem a čtvrt bych dala za justici ruku do ohně. Tehdy byla ve výborné kondici. Ve všech parametrech se zkrátila doba trestních řízení. Poslední rok a čtvrt je něco jiného, bolí mě srdce za právo a za spravedlnost,“ hodnotí bývalá ministryně. Během pandemie podle ní klesla úroveň českého práva velmi hluboko. Kritizuje především to, jak ukvapeně nyní vznikají právní normy. Je jich obrovské množství a nikdo je nezná všechny. Udržet si znalost ve své oblasti je dnes pro právníky velký problém.„Poslední rok se zabývá covidovým právem. Snažím se porozumět pandemickým opatřením. Jejich autory snad ani nemohou být právníci. Takto právo nemá vypadat,“ kritizuje Kovářová. Na začátku prvního nouzového stavu založila Koroporadnu, kde s kolegy odpovídala na dotazy občanů. Přiznala, že tolik dobré vůle a obětavosti od svých spolupracovníků nečekala. Kovářová se zaměřuje na rodinné právo. V rozhovoru také zmínila, že zatím nezaznamenala nárůst počtu rozvodů v důsledku pandemie.

Poslanci by dnes měli projednat ve druhém čtení odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Ty mají podle návrhu dostat jednorázově 300 tisíc korun. Odškodnění by se mohlo týkat až 400 žen.

Sněmovna by mohla schválit ústavní zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní za podmínek stanovených zákonem. Doplnění listiny základních práv a svobod navrhla horní komora. Návrh doporučily schválit ústavně-právní i bezpečnostní výbor beze změn.

Mezinárodní den žen si většina Čechů spojuje s komunistickým režimem. Komunismus ale tento svátek jen chytře využíval jako nástroj své propagandy. Svůj původ má přitom mnohem starší a hlubší. Mezi hlavní důvody svátku patří boj o rovnoprávnost mezi muži a ženami. Na počátku stála série protestů amerických švadlen za lepší pracovní podmínky. Rozhodnutí, že bude 8. březen oslavován jako oficiální den žen po celém světě, ale rozhodlo Valné shromáždění OSN až v roce 1975.

Rozhovor Aleše Vlka z portálu Vědavýzkum.cz s Vojtěchem Chloupkem o právech duševního vlastnictví.

Spojené státy, Kanada nebo Švýcarsko. To jsou země, které jsou podle Tomáše Zorvana z webových stránek Kryptoportal.cz největší kryptoměnové velmoci. V těchto státech není problém digitálními měnami na mnoha místech platit a snaží se i o nastavení právního rámce kryptoměn. V novém díle magazínu Krypton byla ale řeč i těch koutech světa, které se k nim staví restriktivně.