vězení

V České republice je míra recidivy u lidí, kteří skončili kvůli trestné činnosti ve vězení 70 %. Což je jedna z nejvyšších v EU. Odsouzeným ve výkonu trestu často narůstají dluhy a po propuštění z vězení se nemají kam vrátit. Cílem projektu Yellow Ribbon je recidivu snižovat, díky začlenění bývalých vězňů zpět do společnosti. O tom si v novém dílu podcastu Dobro skladem povídá moderátorka Petra Květová Pšeničná s iniciátorku projektu Yellow Ribbon Run v ČR a bývalou ředitelkou věznice Kuřim Gabrielou Slovákovou a paní Veronikou - 36 letou ženou, která se ocitla ve vězení, ale díky pomoci okolí a taky programu Yellow Ribbon dnes žije spořádaný život. V rozhovoru popisuje, jak těžký je návrt do života: “Ve vězení jsem byla osm let. Po propuštění nemáte oblečení, nemáte hygienu, potřebujete zaplatit bydlení. A když na to peníze nemáte, hrozí, že se vrátíte zpátky.” Změn, ke kterým by mělo dojít, je celá řada. V podcastu to vysvětluje Slováková, zároveň z pohledu bývalé ředitelky věznice 'České vězeňské prostředí není příliš podnětné. Přeci nemůžete chtít, aby se někdo změnil, když nežije v důstojných podmínkách. Nejhorší, co můžete udělat, je někoho, kdo není narušený, poslat do vězení a myslet si, že se všechno samo spraví.”  *Projekt Yellow Ribbon realizuje platforma složená z neziskové organizace RUBIKON Centrum, Probační a mediační služby a Vězeňské služby ČR.

Na pražské politické scéně to vře. Otřásá jí mimo jiné obvinění Petra Hlubučka z korupce a účasti na organizované skupině. Od pátku je ve vazbě. Toto téma probrala se zastupitelkou za ODS a starostkou Prahy 2 Alexandrou Udženijou moderátorka Petra Květová Pšeničná.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS se dnes setká s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Ta je na několikadenní návštěvě České republiky. Od šéfa horní komory převezme osobní dopis adresovaný jejímu manželi Sjarheji Cichanouskému, kterého běloruský soud poslal v prosinci minulého roku na 18 let do vězení za své přání žít ve svobodném Bělorusku. A právě předseda Senátu Miloš Vystrčil byl hostem ve vysílání rádia ZET. Téma s ním probral moderátor Martin Karlík.

Nejznámější český vězeň Jiří Kajínek utíká 29. října 2000 z věznice Mírov. Je zřejmě jediným vězněm, kterému se to kdy podařilo. Připomeňte si příběh dnes už omilostněného vraha.

Nejznámější mafiánský boss Al Capone je před soudem uznán vinným. Nikoliv však za vraždy, které má obávaný šéf organizovaného zločinu na svědomí. Za mříže jde za daňové úniky. Píše se 17. října 1931 a pro Al Capona datum představuje začátek jeho konce.

Etnoložka Alena Lochmannová se věnuje výzkumu života lidí ve vězení, ve kterém se zaměřila na tetování odsouzených ve výkonu trestu. „Tetování do jisté míry pořád stigmatizuje. Pro různé skupiny je specifická symbolika i umístění. Pokud do toho proniknete, může vám to hodně naznačit o hierarchii a pozici odsouzeného,“ říká etnoložka, která byla ranním hostem Rádia Z. Lochmannová nejprve vystudovala ekonomii. Poté se jí do rukou dostala kniha Martina Rychlíka, která ji inspirovala a začala si klást otázku, proč je tetování tolik spojené s vězením. „Tetování mě fascinuje celý můj život, sama mám rozsáhlé tetování. Už jako dítě jsem se po nich dívala,“ vysvětluje etnoložka. Tetovat druhou osobu ve vězení je ze zákona zakázané, stejně jako držet pomůcky pro tetování a nechat se tetovat. „Vězni se většinou sejdou v nějaké místnosti a vyrobí si strojek ze lžíce, z motůrku holicího strojku, táhla na propisku a jehel na šití. Někdy to jsou špendlíky z nástěnky nebo napínáčky, používají se technické barvy nebo barvy z propisky,“ říká Lochmannová. Popsala také slang, kterým se vězni mezi sebou dorozumívají, aby své úmysly před dozorci utajili. Moderátorka Petra Květová Pšeničná se Lochmannové ptala také na to, jak probíhal její výzkum. Nejprve bylo důležité přesvědčit některého z ředitelů věznice o tom, že tento výzkum má velký význam. Při jeho realizaci Lochmanová úzce spolupracovala s psychologem nebo speciálním pedagogem dané věznice. „Odsouzení jsou si sice statusově rovní, ale když to řeknu po orwellovsku, tak někteří jsou si rovnější. Hledala jsem vězně, kteří mají neformálně vyšší status,“ dodává etnoložka.

Bonnie a Clyde. Pro řadu lidí romantičtí vyděděnci a rebelové, kteří symbolizují bezmeznou oddanost. Zločinecká dvojice, která byla ve 30. let postrachem amerických bank, ale oplývá často nadsazenými legendami hlavně kvůli její krvavé smrti. K té došlo 23. května 1934 na opuštěné silnici v Louisianě, kde oba milence doslova rozstřílela policejní jednotka.

V souvislosti s plynovou komorou se většinou mluví o koncentračních táborech během druhé světové války. Věděli jste ale, že se do plynových komor o mnohem dříve posílali vězni odsouzeni k trestu smrti ve Spojených státech? Poprvé k tomu došlo v nevadské věznici Carson City 8. února 1924. V rukou popravčího tehdy skončil čínský přistěhovalec Gee Jon, který se provinil vraždou člena konkurenčního gangu.